Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

Invazní druhy: Klejicha hedvábná

V poslední době jsem o klejiše hedvábné mluvil několikrát. Dokonce loňská KomuNika se věnovala samostatně a podrobně tomuto severoamerickému nezvanému hostu. Tento příspěvek budu koncipovat jako poznámkový blok, o tom, co jsme se o klejiše dozvěděli a co je potřeba podotknout.

  • V současnosti jsou v běhu tzv. zásady regulace pro klejichu. Zde by se měl každá dočíst, jaký je postup likvidace. Zásadní je používat pouze chemické metody. Nic jiného nefunguje a budeme-li ignorovat chemii, ignorujeme vážné ohrožení naší krajiny.
  • Mnoho lidí, ale i ochranářů experimentuje se sečením nebo vytrháváním klejichy. Za ten rok jsme toho hodně naběhali a viděli, co klejicha umí. Tam, kde se posekalo, to nemělo sebemenší vliv na potlačení. Naopak nastal opak – klejicha začala masivní obrážení z kořenů a adventivních pupenů v spodní části stonku rostliny. Řada hospodářů a pastevců si ale dalo říct a po mnohaleté bitvě se rozhodli pro chemický postřik.
  • Postřik spočívám v tom, že každou rostlinu je potřeba postříkat na list. Používají se prostředky na bázi glyfosátu s přídavkem smáčedla. Důležitá je koncentrace. Neměla by být nižší jak 5 %, ale ani vyšší. Při nižším podílu se zahubí jen část rostlin, která pak obráží ze spících pupenů. Stejně tak u vyšší dávky se dojde pouze k defoliaci, účinná látka nepronikne až ke kořenům a spouští se záchranný mechanismus. Kolegové z Maďarska používají dávku až 33 %. Je to však příliš vysoká, dokonce zdraví škodlivá koncentrace. Navíc se použití tak vysoké dávky prodraží a je to poměrně velký zásah do životního prostředí. Koncentrace 5 % nám funguje.
  • Doba postřiku je také důležitá. Od druhé poloviny června jde klejicha do květu a její květy jsou velmi atraktivní pro včely a další opylovatele. Květy jsou doslova obsypány včelami a není možné (ba dokonce je to zakázané) do takových porostů aplikovat postřik. Proto se musí dělat postřiky zásadně před květem. Popřípadě je to možné po odkvětu, kdy už včelky klejicha nezajímá.
  • Vrátím se ještě k sečení. Rozumná možnost je jediná. Jedná-li se o větší porosty, které jsou odkvetlé nebo už začínají plodit a není možné je efektivně postříkat. Cílem je semeníky – měchýřky odstranit, aby nedozrály. Ovšem u kosení by nemělo zůstávat. Je nutné provést postřik na list.
  • Klejicha dokáže velmi dobře remontovat – opakovaně jít do květenství během jedné sezóny. Není nic výjimečné, když se v září setkáme s kvetoucí klejichou, která je obsypaná včelami. Proto je u včelařů oblíbenou rostlinou - včely z ní před zimou nasbírají zásoby.
  • Likvidace klejichy není otázkou jednoho roku nebo sezóny. Klejicha se hubí přibližně tři roky. Může se stát, že po třech letech je klid a v další sezóně zase vyroste. V tom je její zrádnost. Jednak klejicha umí čekat v půdě několik let nebo se v blízkosti vyskytuje ohnisko.
  • Po uveřejnění apelu se na nás obrací alespoň jednou týdně majitelé nemovitosti, vinaři, zemědělci, zahradníci, ochránci přírody nebo jen kolemjdoucí, kteří klejichu někde viděli. Ptají se, co s tím? Nebo nám oznamují, že ji viděli tam a tam. Hlášení objíždíme a evidujeme. Postupně je budeme dávat do nálezové databáze.
  • Při setkání s kolegy, především z ochrany přírody, jsme se shodli, že je letos klejicha vitální mnohem víc než v minulých letech. Dokonce mnozí, nezávisle na sobě mluví o tom, že byl překročen práh udržitelnosti. My stále klejichu (na rozdíl od pajasanu) vidíme ve stavu nutného zásahu – tedy v pomyslných "za deset dvanáct".
  • V roce 2024 nebo 2025 musí přijít akce K, kde se budou systematicky objíždět výskyty a budou se likvidovat bez ohledu na vlastnická práva. Jedině tak se podaří potlačit klejichu na území ČR. Stane-li se tak, bude to výhra. Ale jen částečná – klejicha nás bude atakovat asi navždy.

 

Omlouvám se, že nekončím vesele. S invazními druhy jsou problémy a končí velmi velkými problémy. Chceme-li zachovat stráně s vzácnými orchidejemi a modrásky, musíme klejichu vymýtit. Tucty lidí mi říkalo, že klejicha Kameňák (myšlen ten na pomezí Hustopečí a Kurdějova) nijak neohrozí. Opak je ale pravdou, klejicha jede.

 

Vilém Jurek, vedoucí úseku Péče o Přírodu Rezekvítku


Fotogalerie: