Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

KomuNika - Vetřelec naší krásné Moravy

Když se řekne vetřelec, většina lidí si vybaví slavný film od Ridleyho Scotta. My však za vetřelce považujeme i invazní druhy. V zahraničí se jim právě říká Alien Species. Známá je též zkratka IAS – Invasive Alien Species.
Ve Zprávě mezinárodního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (2019) jsou invazní druhy označeny jako jedno z největších ohrožení přírodní rozmanitosti planety. IAS jsou přesně na pátém místě, klimatická změna je kupříkladu na třetím. První místo obsadily změny ve využívání krajiny a moří. Z toho vyplývá, že nelze veškerou pozornost soustředit pouze na klima, ale také právě na invazní druhy.


Kdo si tento problém uvědomuje, je Evropská unie. Proto v roce 2016 představila Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii („unijní seznam“). Na něm se objevují jak rostlinné druhy, tak i zástupci fauny. Mezi rostliny patří nápadná klejicha hedvábná.


Jedná se o metr až metr a půl vysokou bylinu. Kvete nádhernými, fialově růžovými a voňavými květy. To je jedním z důvodů, proč se v Evropě tak rozšířila. Zkrášlovala zámecké parky a pro včelaře je dodnes oblíbenou nektarodárnou rostlinou. Domovinou klejichy je Severní Amerika.
Klejicha má úžasnou strategii se šířit a ničit. Její semínko je ochmýřené a mobilní na několik kilometrů. Dokonce se chmýr v minulosti používal jako náhražka bavlny nebo peří. Klejicha se umí množit i vegetativně z adventivních pupenů. Velmi dobře snáší sucho, takže v místech, kde prosychají trávníky, se klejicha krásně zelená a kvete do všech světových stran.
Pokračujeme směle dále v dokonalé taktice. Do půdy vylučuje toxické látky, které brzdí a potlačují růst jiných rostlin (stejně to má akát nebo pajasan). Kolem sebe si vytváří monokultury a vytlačuje původní vegetaci. Zvlášť je to rizikové v suchých trávnících. Prakticky nikdo tuto rostlin nežere. Mluví se o motýlu monarchovi stěhovavém, ale ten není u nás původní. Důvodem nepoživatelnosti je obsah latexu a dalších jedovatých látek v rostlině. Když zlomíte list či stonek klejichy, začne vytékat husté mléko, něco jako, když jste kdysi u babičky v obyváku nechtě přelomili statný fíkus.
Proto se klejicha špatně likviduje. Pasoucí se zvířata se jí vyhýbají a nežerou ji. Sečení má pouze dočasný efekt. Klejicha má silné a hluboké kořeny, které mají schopnost perfektní a okamžité regenerace. Proto je z úvah vyloučeno vyorávání nebo strhávání drnu. Zkušenost z několika lokalit ukazuje, že naopak narušení povrchu klejiše nadmíru přispívá. Jediným řešením je použití postřiku na list v době květu. Používat se musí přesný postup, jinak je zásah téměř zbytečný a do prostředí se dostávají chemické látky.


V současnosti trápí klejicha Maďarsko. Kolegové, kteří tam byli a viděli, nebyli úplně nadšeni vidinou, že něco takové může být i u nás. Ani jsme se nedočkali a invaze začíná na Moravě, odkud je to do Magyarországu co by kamenem. Prvně jsem si problému povšiml v přírodních památkách Kamenný vrch u Kurdějova a Bílý kopec u Čejče. Aktuálně jsou hlášeny výskyty na Znojemsku nebo třeba v Brně v blízkosti Stránské skály.
Bohužel nejen pro Brno je to první vlaštovka i časovaná puma. Každé ohnisko klejich se musí ihned likvidovat. Důležité je zakázat prodej semen, aby zběsilé okrašlovací spolky a garden hippie dál nešířili tuto neplechu. V rámci přípravy tohoto článku jsem narazil na několik prodejců, kteří bez bázně a hany nabízí semínka klejichy.


Postesknout si musím, že ač máme od letoška novelizovaný zákon o ochraně přírody a krajiny, nic aktivního se neděje, klejicha zvesela klíčí v různých koutech jižní Moravy. Organizace, jako je Rezekvítek, si vážnost situace uvědomují. Dokonce bychom rádi konali, ale nemáme zákonnou podporu jako státní ochrana přírody. Není úplně košer někomu vniknout na pozemek a šplíchat tam herbicid. Invazní druhy jsou okrajové téma, které nikoho nepálí, dokud mu nehoří koudel… víte kde. Stejné je to asi i s ochranou klimatu.


Fotogalerie: