Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

Tři záhady koniklece

Proč se koniklec jmenuje koniklec?

První, co mnohé napadne při slově koniklec, je spojení kůň, poník a klec. Neb je to nejčastější slovní hříčka při hádání názvů rostlin. Ale jak to je doopravdy?

Krásně a jednoduše to vysvětluje botanik Václav Větička v jednom díle Témata pro Český rozhlas: „Původní označení této krásné chlupaté byliny bylo poniklec s "p" na začátku. Jen se zadívejte na květ koniklece lučního - je krásně sehnutý, po staročesku poniklý. Sloveso poniknout se - sklonit se, hledět k zemi - se v současné češtině nezachovalo. Asimilací "k" místo "p" ve slově poniklec vznikl onen podivný koniklec, kterého se brzy ujala i botanika, a někteří, jako třeba slavný Opitz, jej doslova psali koníklec, jako psí, slepičí, husí. Podobu slova koniklec dokonce znají i česká vydání Mathiolliho Herbáře ze 16. století. Je to tedy přesmyčka a omyl pořádně starý"(https://temata.rozhlas.cz/jak-prisel-koniklec-ke-svemu-jmenu-7852426; autor: Václav Větvička; 2002)

Kdežto latinský název byl odvozen od slova pulsare, což lze přeložit též jako zvonit. Není se čemu divit, když květy připomínají zvonečky

 

Proč má koniklec chloupky po celém těle?

Na tuto otázku se velmi ráda ptám a nejraději dětí, ty se totiž nebojí říct cokoliv, co je napadne. No a nejčastěji odpoví „aby mu nebyla zima“. Jejich odpověď vyvolá úsměv. Jak to tedy s tím koniklecem je? Proč ty chloupky tedy má?

Koniklec patří mezi tzv. glaciální relikty, takové pamětníky doby ledové, kteří přežili z dob, kdy se ve zdejších studených stepích proháněli mamuti. Tyto rostliny mohly přežít pouze na výjimečných stanovištích, která jim připomínala klima, které zde panovalo během dob ledových a která nezarostla lesem.

Takže to možná s těmi chloupky proti zimě nebude až takový nesmysl. Ale proč by si je po tak dlouhou dobu nechávali, když už taková zima není? Koniklec si své bílé chloupky nechává, protože mu pomáhají hospodařit s vodou jak v době chladu, tak i v horku.

Další domněnkou může být důvod, aby je nic nesežralo. Přeci jen lokality jsou většinou spásány, dnes především ovcemi a kozami. Tomu ale prý více napomáhá jejich hořká chuť, která zvířatům nechutná.

 

Tento nízký fialový květ je jiný druh koniklece oproti tomuto vysokému odkvetlému?

    

Není. Fialové květy koniklece velkokvětého vyrůstají zjara v trsech (2–10 květů) na lodyze vysoké 3–15 cm. Jakmile dojde k opylení čmeláky a včelami a následně k oplození, začne se vytvářet plod v podobě ochmýřené nažky. V Brně je to okamžik, kdy se fialový koberec v rezervaci přemění na stříbrošedý. Lodyha se prodlužuje a dorůstá výšky 13–40 cm. Výška lodyhy a ochmýření společně napomáhají roznášení nažek. Snáze se do nich opře vítr a nažky tak mohou doputovat do větší vzdálenosti od původní rostliny.

 

Pokud vám záleží na osudu konikleců i dalších chráněných druhů, podpořte naši práci prostřednictvím veřejné sbírky na Darujme. Děkujeme!

 

 


Fotogalerie: