Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

ROK OBOJŽIVELNÍKŮ: rosnička a blatnice 

Zatímco skokani, ropuchy a kuňky se u nás vyskytují vždy minimálně ve dvou druzích, čeleď rosničkovitých i blatnicovitých má v ČR jen po jednom zástupci. Jde o rosničku zelenou (Hyla arborea) a blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus). Oba jsou to velmi zajímavé a mezi našimi žábami v několika ohledech jedinečné druhy. 

 

U rosničky zelené jde především o specificky utvářené prsty s přilnavými disky, které jí umožňují výborně šplhat. Jedná se o jediný druh stromové žáby na našem území. Rosnička je také schopná poměrně rychle měnit barvu od žlutozelené až po šedou, tak aby dobře splynula se svým okolím. Samci se od samic liší tmavěji zbarveným hrdlem. Rosničky se rády vyhřívají na slunci a i pro rozmnožování si pokud možno vybírají dobře osluněné nádrže. Vodní plocha nemusí být příliš velká, někdy se spokojí i s větší trvalejší louží. 

 

Blatnice skvrnitá se od našich ostatních žab na první pohled liší svislou zorničkou (v noci však může být až téměř kulatá). Typická je též její snůška ve formě tlustých provazců, v nichž jsou vajíčka umístěna v 5 až 10 nepravidelných řadách. Ačkoliv jsou blatnice spíše menší až středně velké žáby, mívají mimořádně velké pulce dorůstající běžně kolem 10 cm, někdy i výrazně více. Podobných velikostí dosahují jen pulci zelených skokanů. Blatnice je z našich žab nejlépe přizpůsobena k hrabání, ke kterému ji pomáhají výrazné patní hrboly na zadních nohách. Obsazuje tedy především biotopy s písčitou, případně hlinitopísčitou půdou, do níž se v případě ohrožení dokáže velmi rychle zahrabat. Pokud se zahrabat nemůže, zaujímá výhružný postoj, který může být umocněn vydáváním česnekového zápachu. 

 

I když je rosnička v porovnání s blatnicí mezi lidmi známější, oba druhy žijí poměrně skrytým životem a není snadné je spatřit. Blatnice bývá přes den zahrabána pod zemí a až na výjimky vylézá až po setmění. Rosnička je sice aktivní i ve dne, ale bývá velmi dobře skryta ve vegetaci a na stromech se pohybuje i několik metrů nad zemí. Nejvyšší šanci na setkání s rosničkou či blatnicí máme v období jejich rozmnožování. To většinou u rosničky probíhá od dubna do července, u blatnice od března do června. Z rozmnožovacích nádrží a jejich okolí se pak především v noci, ale částečně i ve dne linou specifické hlasy. V případě rosniček jde o hlasité „ke ke ke ke…“, které volají z vody i okolní vegetace. Blatnice vydávají tiché „ko ko ko“ pod vodou, případně zahrabané v substrátu na břehu. 

Během léta stále můžeme zaslechnout hlasy rosniček (někdy se ozývají i mimo období rozmnožování), dohledání volajícího samce ve vegetaci však nebývá snadné. Setkat se lze i s pulci obou druhů. Při pohledu shora mají pulci rosničky i blatnice oči posazené výrazně po stranách hlavy. Pokud jsou tito pulci větší než 5 cm, stojí za to místo navštívit další rok na jaře a pokusit se setkat s dospělou blatnicí skvrnitou. 

 

Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků a obojživelníků

 


Fotogalerie: