Úvod   >   Rezekvítek   >   Aktuality

Rezekvítek se pustil do boje proti pajasanům v celých Židenicích

Brno, září 2026 – Rezekvítek zahájil v Brně-Židenicích rozsáhlý projekt zaměřený na systematickou regulaci pajasanu žláznatého. Projekt, který spolek připravil, podal a bude také realizovat, je financován z Operačního programu Životní prostředí. Na základě předchozího mapování bylo vymezeno 148 ohnisek s 439 vzrostlými stromy a dalšími plochami mladých pajasanů. Projekt potrvá do roku 2028 a zahrnuje nejen samotné ošetření stromů, ale také jejich následnou kontrolu, odstranění odumřelých jedinců a dlouhodobou péči o ošetřené plochy.

 

„Jedná se o rozsáhlý projekt, který je zaměřený na plošnou a systematickou regulaci pajasanu. Právě systematičnost a následná péče jsou zásadní – jednotlivými nahodilými zásahy tento invazní druh dlouhodobě potlačit nelze,“ říká Tereza Žižková, ředitelka kanceláře Rezekvítku.

Projekt navazuje na několikaleté mapování pajasanu na území Brna. Rezekvítek při jeho přípravě využil několik zdrojů – vlastní terénní mapování, údaje z Nálezové databáze ochrany přírody a také aplikaci Pajasany, kterou vytvořil Pavel Kohl.

„Nejdříve jsme potřebovali získat co nejpřesnější představu o tom, kde a v jakém množství se pajasan v Židenicích skutečně vyskytuje. Potom jsme jednotlivé nálezy propojili s vlastnictvím pozemků, charakterem porostů a vhodnými metodami zásahu. Teprve z toho bylo možné sestavit projekt, v němž na sebe jednotlivé práce časově i technologicky navazují,“ vysvětluje Vilém Jurek, vedoucí Centra péče o přírodu Rezekvítku.

Projektová dokumentace zahrnuje území o rozloze přibližně 505 hektarů. Evidováno je celkem 148 ohnisek, 439 vzrostlých stromů a 163 plošných výskytů, přičemž mladé nálety a mlaziny zaujímají souhrnně přibližně 1 762 m². 

 

Od jednotlivých stromů k řešení celé městské části

Rezekvítek projektem navazuje na spolupráci s městskou částí Brno-Židenice, která začala již v roce 2023. Dosavadní práce byly zaměřeny především na jednotlivé lokality. Zkušenosti ale ukázaly, že v případě pajasanu je potřeba pracovat v podstatně větším měřítku.

„Můžeme dobře zlikvidovat několik stromů na jednom místě, ale pokud zůstanou další pajasany v okolních ulicích, parcích nebo vnitroblocích, budou zdrojem semen a problém se bude vracet. Potřebujeme zasáhnout proti co největšímu počtu ohnisek ve stejném období a následně se na ošetřená místa vracet,“ vysvětluje Žižková.

Právě v rozsahu a komplexnosti je židenický projekt v rámci Brna výjimečný. Zatímco běžně se zasahuje proti jednotlivým stromům nebo na vybraných lokalitách, zde je regulace naplánována napříč prakticky celou městskou částí a od začátku počítá s několika navazujícími etapami.

Podle Rezekvítku jde o první takto systematicky a komplexně pojatý projekt regulace pajasanu v Brně, který řeší výskyt druhu v rozsahu celé městské části a je zároveň financován jako samostatný dotační projekt.

 

Rezekvítek projekt připravil i získal financování

Specifický je také způsob přípravy projektu. Rezekvítek jej odborně zpracoval, podal žádost o podporu a bude jeho realizátorem i příjemcem dotačních prostředků. Projekt je financován z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), takže městská část Brno-Židenice nebude samotnou realizaci hradit ze svého rozpočtu.

„Židenice přijaly naši nabídku řešit problém skutečně systémově a poskytly nám potřebnou součinnost. Samotný projekt jsme připravili my, podali jsme žádost o podporu a podařilo se nám na jeho realizaci získat dotační prostředky. Pro městskou část je velkou výhodou, že takto rozsáhlé opatření nebude muset financovat ze svého rozpočtu,“ říká Žižková.

Zásahy se budou soustředit především na pozemky ve vlastnictví statutárního města Brna. Projektová dokumentace je koncipována právě pro systematickou regulaci pajasanu na městských pozemcích. 

To však neznamená, že Rezekvítek soukromé výskyty přehlíží. „Při pochůzkách nás lidé zastavují a upozorňují na pajasany na zahradách, ve vnitroblocích nebo třeba u garáží. Někteří nás rovnou žádají o jejich likvidaci. U soukromých pozemků ale musíme postupovat individuálně a vždy po dohodě s vlastníkem,“ popisuje Antonín Nový, pracovník Rezekvítku pověřený realizací zásahů.

 

Pajasan se nemůže jednoduše pokácet

Likvidace pajasanu má svá specifika. Jednou z nejčastějších chyb je prosté pokácení nebo opakované seřezávání živého stromu. Pajasan na takový zásah zpravidla reaguje intenzivní tvorbou kořenových a pařezových výmladků a původně jeden strom tak může dát vzniknout celému porostu. Projektová dokumentace proto vychází z kombinace cíleného ošetření a dlouhodobé následné péče. 

U vzrostlých stromů bude hlavní metodou injektáž herbicidního přípravku přímo do kmene. „Do kmene se vyvrtají malé otvory, do kterých se aplikuje přesně stanovené množství povoleného herbicidního přípravku. Účinná látka je následně rozváděna vodivými pletivy rostliny až do kořenového systému. Výhodou této metody je, že přípravek aplikujeme přímo do konkrétního stromu a výrazně tím omezujeme možnost zasažení okolní vegetace nebo půdy,“ popisuje Jurek.

Projekt upřednostňuje cílené metody aplikace právě kvůli omezení dopadů na okolní prostředí. Herbicidní přípravky budou aplikovat pouze pracovníci s příslušnou odbornou způsobilostí. 

V dalších etapách budou u mladých jedinců, semenáčků a kořenových či pařezových výmladků využívány také další cílené postupy, včetně bodové aplikace na list. Ta bude prováděna pouze za vhodných povětrnostních podmínek a s opatřeními proti úletu postřiku. 

 

Uschlý strom není zapomenutý strom

První viditelné příznaky účinku se obvykle projeví v následujících týdnech. Strom postupně ztrácí listy a odumírá. Ani to však neznamená, že je možné jej okamžitě pokácet.

„To, že pajasan ztratí listy, ještě neznamená, že máme vyhráno. Některé části stromu nebo kořenového systému mohou zůstat živé. Proto potřebujeme dát přípravku dostatek času, aby zasáhl celou rostlinu,“ vysvětluje Jurek.

Přibližně po měsíci od injektáže bude provedena kontrola vitality. Pokud strom nebude dostatečně zasažen, ošetření se zopakuje. Mechanické odstranění je plánováno nejdříve po uplynutí jednoho roku od injektáže, aby byl zajištěn maximální účinek na kořenový systém. 

„Může se stát, že i po delší době zůstane část stromu živá. V takovém případě jej znovu ošetříme, nikoliv automaticky pokácíme. Předčasným kácením bychom mohli znovu nastartovat výmladnost, proti které celý zásah směřuje,“ doplňuje Nový.

Ošetřené stromy přitom nezůstanou bez kontroly. Jejich stav bude průběžně sledován a v případě vzniku bezpečnostního rizika bude proveden odpovídající zásah.

„Z našich zkušeností vyplývá, že ošetřený pajasan může ještě poměrně dlouho zůstat mechanicky stabilní. Přesto je nutné stromy kontrolovat. Pokud se objeví problém, můžeme reagovat například arboristickým zásahem a odstranit rizikovou část koruny, aniž bychom předčasně pokáceli celý strom,“ vysvětluje Jurek.

 

První zásah je teprve začátek

Projekt není jednorázovou akcí. Realizace je naplánována až do roku 2028 a jednotlivá opatření na sebe navazují.

V roce 2026 je hlavní etapou injektáž zmapovaných stromů. V roce 2027 bude následovat odstranění odumřelých jedinců, kontrola účinnosti a případné opakované ošetření. V letech 2027 a 2028 se počítá rovněž s regulací nových výmladků a semenáčků a se sečením ošetřených ploch. 

„Nechtěli jsme připravit projekt, který zaplatí jen ošetření nebo pokácení několika stovek stromů. Od začátku jsme jej stavěli jako celý víceletý proces – od mapování přes prvotní ošetření a kontrolu účinnosti až po kácení odumřelých stromů, odstranění biomasy, sečení ohnisek a monitoring. Právě v tom vidíme jeho největší význam,“ říká Jurek.

Po ukončení realizace bude probíhat následná péče. Projekt počítá s pravidelnými kontrolami ošetřených lokalit, včasným odstraňováním nových výmladků a semenáčků a průběžným vyhodnocováním účinnosti provedených opatření. „První zásah je vlastně teprve začátek. U invazních druhů je rozhodující, zda se na lokalitu dokážeme vracet a reagovat na nově vznikající výmladky a semenáče. Bez následné péče by se i dobře provedená první etapa mohla během několika let minout účinkem,“ doplňuje Žižková.

 

Zkušenosti chce Rezekvítek předávat dál

Rezekvítek se regulaci invazních rostlin věnuje dlouhodobě. Vedle samotných zásahů se podílí také na odborném vzdělávání, popularizaci problematiky a tvorbě metodických postupů.

„Nejde nám jen o to pajasany likvidovat. Snažíme se zkušenosti z terénu předávat správcům zeleně, obcím, odborné veřejnosti i lidem, kterým pajasan vyrostl třeba na vlastní zahradě. U tohoto druhu je správný postup naprosto zásadní – nevhodným zásahem lze problém naopak ještě zhoršit,“ říká Žižková.

Problematice invazních druhů se bude věnovat také odborný seminář, který Rezekvítek pořádá 19. října 2026 v Brně. Projekt v Židenicích chce spolek využít také jako praktickou zkušenost pro další městské části a obce.

„Pajasany samozřejmě likvidujeme i na dalších místech. Rozdíl je v tom, že tam zpravidla řešíme konkrétní lokalitu nebo skupinu stromů z rozpočtu dané obce či městské části. V Židenicích máme poprvé možnost pojmout problém opravdu komplexně, v měřítku celé městské části a s víceletým financováním. Pokud se tento model osvědčí, může být inspirací i pro další části Brna,“ uzavírá Jurek.

 

Proč se pajasan likviduje?

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) patří mezi nejproblematičtější invazní dřeviny. Velmi rychle se šíří semeny i kořenovými výmladky. Dokáže osidlovat zanedbané plochy, okolí komunikací a staveb, spáry zpevněných povrchů, ale také parky, vnitrobloky a další plochy městské zeleně. Jeho kořenový systém může poškozovat stavební konstrukce, opěrné zdi nebo technickou infrastrukturu a husté porosty pajasanu zároveň omezují prostor pro původní vegetaci. 

U pajasanu zpravidla nestačí strom jednoduše pokácet nebo uříznout. Mechanický zásah bez odpovídajícího ošetření může vyvolat intenzivní tvorbu kořenových a pařezových výmladků a problém ještě zvětšit. Proto se používají cílené metody, jejichž smyslem je zasáhnout nejen nadzemní část stromu, ale především jeho kořenový systém. Teprve poté následuje odstranění odumřelé dřeviny. 

Podrobnější informace o metodách regulace invazních rostlin jsou dostupné na webu Rezekvítku. 

 

Kontakty:

Ing. Tereza Žižková, reditel@rezekvitek.cz, 775 580 203

Ing. Vilém Jurek, vilem.jurek@rezekvitek.cz, 775 580 206


Fotogalerie: