Teplé letní dny přitahují k vodě nejen lidi, ale i ptactvo. I když ptáci dokážou s vodou ve svém těle hospodařit poměrně šetrně, musí pochopitelně pít. Ptáci s voletem (např. holubi) mohou pít jen jednou denně, menší ptáci většinou přijímají vodu několikrát za den. Ptáci nejčastěji pijí tak, že naberou vodu do zobáku a zvednou hlavu. Holubi však dovedou pít sáním. Zrnožraví ptáci většinou musejí pít častěji, na druhou stranu jsou druhy ze suchého prostředí přizpůsobeny nedostatku vody a lépe s ní hospodaří.
Na vodní prostředí je vázána velká řada druhů také kvůli získávání potravy a přizpůsobení některých skupin tomuto živlu je značné. Například potápky a potáplice mají nohy posunuté na konec těla tak, že téměř nejsou schopny chůze po zemi. Bahňáci sbírající potravu v pobřežní zóně a různých mokřadech se zase rozrůznili do mnoha druhů odlišné velikosti těla, délky nohou, tvaru a velikosti zobáku i způsobu sbírání potravy. Jsou tak schopni využít mnoho potravních zdrojů a zároveň si mezidruhově příliš nekonkurovat.
Přizpůsobení ptáků vodnímu způsobu života jsou mnohá a nelze je zde všechna vyjmenovat. Vodní plochy však vyhledává k získávání potravy alespoň příležitostně velká řada dalších druhů. Stačí si vzpomenout na vlaštovky lovící hmyz nad vodní hladinou.
Pro většinu ptáků je voda důležitá také při péči o peří. Aby opeření správně fungovalo, je potřeba ho udržovat v čistotě. Proto se ptáci často koupají, a to i v zimě. Některé druhy (např. kurovití) nahrazují koupel popelením v prachu, pro ostatní je však koupání ve vodě nezbytné. Pokud je vodním ptákům na delší dobu znemožněno koupat se, je ohrožena voděodolnost jejich peří a mohou pak mít ve vodě problémy.
Když je delší dobu sucho, ptákům mizí nejen zdroje vody na pití a koupání, ale také bláto na stavbu hnízd. To se týká především jiřiček a vlaštovek, ale bláto používají jako stavební materiál např. také drozdi. Během suchého jara můžeme těmto ptákům pomoci vytvořením blátivé louže, ne všichni ale asi budou ochotni takto obětovat kousek zahrady.
Jezírkem nebo pítkem však můžeme ptákům především v letních měsících velmi usnadnit hledání vody k pití a koupání. Pítko by mělo splňovat určité parametry, tedy nebýt moc hluboké (stačí do 5 cm). Dále by mělo mít šikmé stěny, případně by do něj měl být vložen nějaký kámen, aby se z vody dobře vylézalo nejen ptákům, ale především hmyzu. Důležité je i umístění pítka tak, aby ptáci měli rozhled a nemohl je překvapit predátor z blízkého úkrytu. Vodu bychom měli měnit ideálně každý den. Pokud ptáci nemají k dispozici vhodná místa na pití a koupání, navštěvují např. sudy s dešťovou vodu. Pokud však do nich spadnou, nemusejí se již dostat ven a utonou. Nebezpečná jsou tato místa především pro čerstvě vylétlá mláďata, která ještě nejsou dostatečně obratná a zkušená. Týká se to i jiných živočichů, proto je vhodné velké nádoby s vodou opatřit krytem, či do nich (stejně jako například do bazénů) umístit nějaký plovák, či žebřík, který může zachránit život mnoha zvířatům.
Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků
Fotogalerie:
