Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

PTAČÍ ZOBY - ptáci na hřbitovech

Hřbitovy, především ty staré a větší, jsou domovem celé řady druhů ptáků. Nalézají zde úkryt, místo k hnízdění i potravu. Navíc zde mají v porovnání s městskými parky často mnohem větší klid a bezpečí. V jarních měsících tak bývají hřbitovy plné ptačího zpěvu a kypí životem. Ani v zimě zde však také díky přikrmování většinou nebývá o ptáky nouze.

 

Dvě skupiny opeřenců jsou se hřbitovy spojeny poněkud více. První z nich jsou ptáci hlavně v dřívějších dobách vnímaní jako symbol smrti a dotvářející ponurou atmosféru hřbitovů. Jedná se o sovy a krkavcovité. Jako zvěstovatel smrti byl v minulosti kvůli svému hlasu vnímám především sýček. Dnes se na většině území České republiky s touto dříve velmi hojnou sovou již nesetkáme. Druhy, které obývají hřbitovy nejčastěji, jsou puštík obecný a kalous ušatý. Obě tyto sovy zde mohou hnízdit, puštíci většinou v dutinách či velkých budkách, kalousi často i v hnízdech po krkavcovitých, či holubech. Hřbitovy jsou pro kalouse i oblíbeným místem pro zimování, kdy hromadně přespávají především v tújích či jiných jehličnanech. Havrani, vrány a krkavci byli vzhledem ke svému černému zbarvení, nepříjemnému hlasu a potravním zvyklostem také spojováni se smrtí. Z krkavcovitých můžeme na hřbitovech potkat vrány, havrany, sojky či straky. Krkavci se však (navzdory vzrůstající početnosti) lidským sídlům stále spíše vyhýbají.

 

Druhou skupinou ptáků, která má pro hřbitovy i určitý symbolický význam, jsou holubovití. Jsou vnímáni jako boží ptáci a symboly věrnosti. Občas je tak můžeme vidět ve formě sošek na některých náhrobcích. Kromě toho se na hřbitovech často pohybují i městští holubi věžáci, zdivočelí potomci domácích holubů. Ti však většinou hnízdí jinde a nebývají stálými obyvateli. Hřbitovy jsou však ideálním prostředím pro holuby hřivnáče a hrdličky zahradní. Oba druhy bychom zde však ještě před sto lety hledali marně. Hřivnáč byl původně lesní pták a do měst se začal stěhovat až v druhé polovině 20. století. Hrdlička zahradní se u nás ani jinde v Evropě dříve nevyskytovala vůbec a na naše území dorazila během druhé světové války.

 

Na hřbitovech můžeme dále potkat i mnoho druhů pěvců, datlovité, ale i některé dravce (přítomnost drobných ptáků láká především krahujce). Lidé většinou vnímají ptáky pozitivně a na hřbitovech jsou často instalovány krmítka a budky. Někdy mohou vzniknout problémy, když ptáci ve větší míře trusem znečišťují náhrobky. Někteří lidé si též stěžují na listí, které padá na hroby. To může vést k odstraňování stromů, což je hlavně v případě velkých doupných listnáčů pro ptáky znatelná ztráta. Přesto však velká část hřbitovů zůstává pro ptactvo příznivá.

 

Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený ornitolog


Fotogalerie: