Co se týče udržování čistoty svého těla, jsou ptáci velmi důkladní a pečliví. Není to však projev nějaké marnivosti, ale životní nutnost. Aby totiž peří plnilo své funkce, je potřeba udržovat ho čisté a upravené. Ptáci tak péči o peří věnují významnou část svého denního programu. Tyto procesy bývají označovány jako komfortní chování. Ptáci si několikrát denně upravují peří protřepáváním, probíráním zobákem a prohrabáváním drápky. Tím napravují strukturu pera, aby do sebe zapadly jeho jednotlivé paprsky. Ptáci se pravidelně koupou nebo se nechají skrápět deštěm, některé skupiny (např. hrabaví) se popelí v prachu. Po koupeli následuje sušení na slunci, často v druhově typických pózách s různě roztaženými křídly. Slunění však může probíhat i bez předchozí koupele. Všechny tyto procesy pomáhají též odstraňovat vnější parazity. Někteří ptáci k nim přidávají i tzv. mravenčení (anting), kdy si lehají do mraveniště, nebo si mravence přímo otírají do opeření. Velmi důležité pro zachování pružnosti pera, udržení jeho mikrostruktury a zajištění nepromokavosti je natírání výměškem z kostrční žlázy. Některé skupiny (např. holubi, volavky a papoušci) mají tuto žlázu zakrnělou a funkci výměšku nahrazuje pudr vznikající z drobivého prachového peří.
V případě udržování čistoty svého hnízda už všichni ptáci tak důslední nejsou. Např. holubi se odnášením trusu svých mláďat nezatěžují, na druhou stranu výkaly trochu zpevní často velmi ledabyle postavená holubí hnízda. Mláďata druhů, u kterých rodiče trus svých potomků neodnášejí, se často snaží aspoň vypustit tyto nevábné produkty přes okraj hnízda. U takových ledňáčků je to však trochu problém. Jejich mláďata vystřikují svůj řídký trus do přístupové chodby hnízdní nory a ke konci hnízdění se dá obsazená nora již poměrně snadno poznat. Velká část pěvců (výjimkou jsou třeba zvonohlíci) trus svých mláďat, který bývá spolu s močí zabalen v rosolovitém obalu, buď odnáší, nebo konzumuje. Přítomnost cizopasníků v hnízdech se někteří ptáci pravděpodobně snaží omezit přinášením aromatických rostlin, případně cigaretových nedopalků, které působí insekticidně.
Na ptačí hygienu lze též nahlížet z pohledu ekosystémového, kdy ptáci mohou odstraňováním mršin plnit funkci tzv. zdravotní policie. Specialisty jsou v tomto směru především supi a kondoři. U nás tuto roli částečně plní někteří dravci (hlavně luňáci a orli mořští), krkavcovití a racci. Zejména racci často v ohromných hejnech navštěvují i skládky odpadu. Ve městech funkci čističů ulic zajišťují především holubi věžáci, vrabci i další druhy. Ve světě se též objevily projekty, kdy by byli volně žijící krkavcovití ptáci odměňováni i za sběr nejedlých odpadků.
Přece jen bychom se však raději měli snažit odpadky neprodukovat a raději ptákům vytvořit prostředí s dostatkem přirozené potravy. Pomoci jim můžeme též čištěním budek (ideálně na podzim) a krmítek, abychom zamezili množení parazitů a šíření nemocí. Ptáci jistě ocení i místo, kde se budou moci koupat a pečovat tak o své peří. I zde je však třeba myslet na hygienu, pravidelnou výměnu vody a zabezpečení proti utonutí.
Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků
Fotogalerie:
