Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

PTAČÍ ZOBY - přikrmování ptáků

Zima je pro ptáky často velmi náročným obdobím a mnoho lidí se jim ho snaží ulehčit předkládáním potravy do krmítek. Pokud bydlíme na vhodném místě, lze sledováním krmítka strávit celý den a pozorovat čilý rej a hašteření mnoha ptačích druhů, někdy i zcela nečekaných. Jiná krmítka bývají poněkud opuštěnější, ale i jedna sýkorka potěší. Oblíbené bývá též krmení vodních ptáků. Když zamrznou stojaté vody, bývají řeky ve městech plné kachen, labutí, racků, či lysek. Tyto druhy ochotně přijímají předkládanou potravu a někdy o jídlo vyloženě škemrají.

 

Tím však možnosti přikrmování ptáků nekončí. Tradičně jsou podporovány především lovné druhy. Děje se tak částečně ze zištných důvodů, na druhou stranu myslivci přikrmují i koroptve, které jsou u nás celoročně hájené a neloví se. Na krmelištích určených pro zvěř se přiživují i jiné druhy a často u krmelce nalezneme i krmítko, kam myslivci sypou zrní drobným ptákům.

Vzhledem k poklesu početních stavů až lokálnímu vymizení mnoha druhů dravých ptáků (velká část už má naštěstí v Evropě nejhorší období za sebou) byly využity mnohé způsoby jejich ochrany a podpory, včetně přikrmování. Ve Velké Británii jsou již mnoho let na více lokalitách přikrmování luňáci červení, v jižní Evropě jsou zas předkládáním mrtvých zvířat podporovány populace supů a orlosupů.

 

Někdy jsou divocí ptáci přikrmováni proto, aby se zmírnily škody na zemědělské produkci. Takto byla například pro protahující jeřáby popelavé ve Francii vybudována takzvaná „jeřábí farma“, kde jsou ptáci přímo přikrmováni. V okolí jejich hlavního shromaždiště jsou také ponechávána strniště po sklizni kukuřice, kde jeřábi sbírají vypadlá zrna. V Izraeli pak byla pro protahující hejna pelikánů vyčleněna nádrž s tržně méně kvalitními rybami, které mohou pelikáni lovit a omezí se tak konflikty s rybáři.

 

Možností přikrmování ptáků je tedy celá řada, převážná většina z nás si však vystačí s běžným krmítkem. Ani tady bychom však neměli zapomínat na určité zásady. Jde hlavně o to, nedávat ptákům nevhodné krmivo jako zbytky lidských jídel, plesnivé či jinak zkažené zrní (pokud zůstává potrava na krmítku delší dobu, je vhodné ji kontrolovat a případně vyměnit). V případě výskytu viditelně nemocných ptáků je žádoucí krmení zastavit a krmítko vydezinfikovat, aby se zabránilo šíření nemocí. Důležité je též umístění krmítka z hlediska bezpečnosti před predátory (dostatečně vysoko a na přehledném místě). Předkládání nevhodného krmiva je velký nešvar především u vodních ptáků. Vidět v povánočním čase hromady cukroví, chlebíčků, plesnivého pečiva a řady dalších pro ptáky nevhodných potravin na březích řek a rybníků není nic pěkného a ptákům může způsobit vážné problémy, či smrt. A je třeba myslet na to, že i vhodné krmení se může zkazit a nemá smysl ho dávat někam, kde je ho již dostatek a ptáci o další potravu nejeví zájem. I v případě přikrmování ptáků tak platí, že dobré úmysly mohou mít někdy špatné následky.

 

Na závěr bych chtěl ještě upozornit na možnost zapojit se do sčítání ptáků na krmítkách v rámci dalšího ročníku projektu České společnosti ornitologické Ptačí hodinka, který proběhne 7. až 9. ledna.

 

Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků


Fotogalerie: