Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

Představujeme tým Rezekvítku

Přečtěte si krátký rozhovor s naší paní účetní – Marií Pigulovou.

 

1.    Jak dlouho jsi na Rezekvítku a jaké byly tvoje začátky?

Na Rezekvítku jsem od roku 2000. Začala jsem, když jsme se  přestěhovali do Brna, s tím, že jsem nastupovala na půl s prací pro Rezekvítek, napůl s péčí o zahradu Lipky. Což byl pro mě ideál, protože bylinky a kytky mě vždycky bavily. Ovšem jak šel čas, nakonec bylo potřeba, abych se Rezekvítku věnovala víc a víc, až jsem nakonec začala pracovat pro Rezekvítek na celý úvazek.

 

2.    Co přesně na Rezekvítku děláš?

Přijatá jsem byla jako účetní, hospodářka, finanční manager – asi záleží, jak to kdo nazve.  A samozřejmě k tomu patří práce všeho druhu podle toho, co je zrovna potřeba.

 

3.    Co tě na tvojí práci nejvíc baví?

Upřímně, nikdy jsem účetní dělat nechtěla. Jen se to tak vyvinulo. Prostě to bylo třeba a já byla vzděláním nejblíž. Tuhle práci jsem začala dělat při zakládání SEVERu v Horním Maršově a pak po přestěhování do Brna pro Rezekvítek a PSH Hády… no a když už dělám tuhle práci, tak mi přijde, že pro tenhle sektor to má alespoň smysl. K neziskovkám jsem tíhla vždycky.  Ať už k práci s dětmi, botanice nebo ochraně přírody. A papíry k tomu prostě patří... někdo to dělat musí, pokud mají organizace tohoto typu existovat :-). A kreativní je ta práce taky dost :-).

 

4.    Čemu se ráda věnuješ ve volném čase?

Cokoli co mě zaujme a baví – toulání se po venku, vandry, knížky, bylinky a kytky obecně, rocková i folková muzika, kultura – je toho moc, od všeho něco.

 

5.    Zmínila jsi, že ráda vyrážíš na vandry, na jakém nejzajímavějším místě jsi spala? 

Hmm… těch míst je spousta – na  skládce, v kostele, na hradech  i  na zámcích, ve veřejných zahradách, na molu, v jeskyni, na rozhledně, na pohřebišti… Každé spaní má nějaký příběh a o tom toulání je. Potkáváš lidi i místa, tvoří se příběhy, a jak píše pan Cílek, poznáváš krajiny vnitřní i vnější.


Fotogalerie: