Přečtěte si krátký rozhovor s Petrou Pakostovou, PR managerkou a grafičkou.
1. Jak dlouho jsi na Rezekvítku a jaké byly tvoje začátky?
Chvíli mi to trvalo, než jsem spočítala, že je to už asi 15 let. S přestávkou na mateřskou teda. Začínala jsem skoro hned po výšce. Nikdy jsem nedělala na Rezekvítku na plný úvazek, před mateřskou jsem dělala paralelně psychologickou praxi, kterou mám vystudovanou. Po mateřské kombinuji Rezekvítek s grafickými a tvůrčími činnostmi pod značkou Nápady pro Aničku.
Začátky na Rezekvítku byly akční. Grafiku jsem dělala jen amatérsky, takže jsem se musela učit nové programy. A taky poznat veškerou tvorbu Rezekvítku. Ale bylo to fajn. Do té doby to dělal současný ředitel, tak mě to velmi ochotně učil, abych mu ubrala práci :).
2. Co přesně na Rezekvítku děláš?
Nastupovala jsem jako grafička a koordinátorka tvorby nových pomůcek a publikací. Takže zpracovávám podklady od autorů do výsledné podoby - sázím publikace, vymýšlím vzhled materiálů, tvořím letáčky na akce, některé pomůcky sama vymýšlím nebo kreslím.
Později se k tomu nabalilo i PR - takže komunikování s veřejností, propagování akcí, tvorba newsletteru, plnění sociálních sítí a webu včetně vedení těchto rozhovorů :D.
3. Co tě na tvojí práci nejvíc baví?
Baví mě, že moje práce je pestrá, většinou také kreativní a smysluplná. Často se hodně přiučím z informací, které zpracovávám. V neposlední řadě je pro mě důležitá přátelská atmosféra na Rezekvítku.
4. Čemu se ráda věnuješ ve volném čase?
Ráda tvořím - hlavně maluju a šiju. Ráda se hýbu, takže běhám, jóguju, nebo jen tak poskakuju :D. Baví mě cestovat - po světě i nedaleko s krosnou na zádech. Taky ráda vařím a zužitkovávám byliny a ostatní výpěstky ze zahrady. Je pro mě výzvou vařit zdravě a ekologicky tak, aby to rodině chutnalo.
5. Jak se stalo, že jsi přesedlala z psychologie do úplně jiného oboru?
Pro mě to nebyl úplně jiný obor, výtvarce jsem se věnovala od malička, dva roky jsem ji i studovala na pajdáku. V té době jsem to ale brala spíše jako koníček - že bych se měla živit něčím jiným. Když přišla nabídka práce na Rezekvítku, přišlo mi to jako dobrá zkušenost. Nečekala jsem, že na tolik let :).
Na mateřské jsem z psychologické praxe vypadla úplně - necítila jsem se sebejistá při rozhovorech s klienty a bralo mi to hodně energie. Naopak jsem začala tvořit s dětmi a pro děti a to mi energii dodávalo.
Fotogalerie:
