Během posledního roku a půl jste mohli na těchto stránkách zaznamenat příspěvky o školních týmech, které s pomocí Rezekvítku a díky dotacím z Evropské unie a SFŽP budují v blízkosti svých škol drobná adaptační opatření. Těch týmů bylo osm z celé Moravy a jejich miniprojekty jsou nyní příslibem lepšího mikroklimatu v místech, kde žáci tráví spoustu času nejen o přestávkách, ale často i při samotné výuce.
Vyvrcholením pro tyto týmy byla konference, která se konala v pátek 20. června 2025 v aule Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Děkujeme kolegyním z PedF za úžasnou spolupráci a podporu nejen při zajištění těchto prostor. Celá konference byla veskrze slavnostní událostí. V úvodu zazněla slova od docentky Jany Kratochvílové, vedoucí katedry pedagogiky MU, o smyslu a historii projektového vyučování. Tou nejdůležitější částí však byly prezentace jednotlivých týmů o tom, jaká adaptační opatření žáci vybudovali, co jim v tom pomohlo, jaké překážky museli překonávat, jak se jim podařilo oslovit a zapojit do své práce veřejnost a jak vidí osud a využití svých výtvorů v dalších letech. Pro některé řečníky byla tato zkušenost mluvení na mikrofon před více než 100 posluchači docela adrenalinová záležitost, o ovládání techniky nemluvě, ale zvládli to se ctí. U některých jsme měli pocit, že se pro prezentování zkrátka narodili.
Za Rezekvítek musím říct, že jsme byli na tyto mladé budovatele docela pyšní, jak to celé dokončili i přes všemožné nástrahy. S čím vším se museli popasovat?
V brněnské Heuréce probíhá výuka v tematických obdobích, a tak plánování a realizaci nemohli řešit v průběhu celého roku, ale jen ve dvou obdobích vyčleněných pro tzv. Velkou otázku. I když nápadů bylo hodně, vše bylo omezeno také tím, že prostor školní zahrady je těsně před velkou rekonstrukcí, takže žádné velké výsadby stromů či založení vodní plochy (což by pro klima bylo vynikající) nepřipadalo v úvahu. Vyřešila to venkovní učebna obklopená vyvýšenými záhony s keři a treláží pro popínavé rostliny.

V další brněnské škole – ZŠ Horácké náměstí zase celý a slušně rozjetý projekt revitalizace školního jezírka ohrozila dlouhodobá nepřítomnost provázejícího učitele zrovna v čase, kdy se mělo vše dokončovat. Pan učitel se vrátil ke svým žákům den před konferencí, a protože bylo vše dobře připraveno, zvládli v tomto jednom dni navázat na podzimní výkopové práce a jezírko dobudovat. Den na to v něm již byla voda a za pár dní první živočichové.

V Montessori Polná se musel tým srovnat s výměnou provázejících pedagogů v průběhu projektu, čímž se značně utlumila kontinuita projektu. Ani blížící se přijímací zkoušky zapojeným deváťákům moc sil na budování nenechaly. Nakonec ale vše dobře dopadlo, s využitím času, kdy se celá škola věnuje zvelebování školní zahrady a pozemkům, se nakonec ukázalo, že obavy z náročnosti realizace jejich nápadu byly vlastně zbytečné. Příspěvkem pro klima u této skupiny bylo mimo jiné to, že na vybudování nového posezení byly použity staré dřevěné palety, krásný příklad recyklace (přesněji reuse strategie).

Zkušený tým Ekoškoly ze ZŠ TGM Moravské Budějovice využil naší pobídky k vylepšení systému zachytávání dešťové vody na školní zahradě. Za pomoci odborníků opatřili dřevěný altán okapem, svedli vodu do sudů a teď mohou nahradit zálivku z vodovodního řadu zálivkou přírodní.

Týmy ZŠ Hlučín-Rovniny byly omezeny probíhající celkovou rekonstrukcí školy a zkrácení školního roku, také povodně zasáhly provoz školy. Nicméně zde dokonale využili spolupráci týmů. Jeden vybudoval malé jezírko a druhý kolem něj zbudoval posezení a výsadbu rostlin. Už po třech týdnech bylo jezírko obydleno prvním hmyzem a žáby na sebe nenechaly dlouho čekat, přestože škola stojí na velkém sídlišti. O tom, že je to velmi oblíbené místo, svědčí i neustálé obsazení laviček žáky během přestávek.


U ZŠ Vápenná povodňová voda „pouze“ vyřadila kotelnu, škody v obci však byly větší. S čím se tento tým musel srovnat, však nebyla voda, ale častý silný vítr. Což se stává výzvou hlavně ve chvíli, kdy se rozhodnete zajistit tolik potřebný stín na pozemcích školy pomocí stínění plachtou na vysokých kůlech. Žáci při tom zjistili, jak důležité je vědět, jaké řemeslníky máte v obci nebo v rodině, a jak potřebné je v takových projektech spolupracovat i s místní samosprávou. Přístřešek je doplněn výsadbou rostlin, včetně popínavek.

Poslední z týmů – ZŠ Jeseník – měl situaci snad nejnapínavější. Měli už vybráno místo, vymyšlený osazovací plán pro stínící stěnu z jedlých keřů. A pak přišla voda a odnesla vše. Tedy skoro vše. Co bylo v prvním patře školy, to zůstalo. Ve všem tom neštěstí naštěstí zůstal i silný lidský duch a snaha se nevzdat. Škola už funguje a díky projektu PSMŠ je vedle ní založená květnatá louka a vyvýšené záhony s bezpečnou zeminou, ve které se pěstují rostliny pro školní kuchyni.

Konference nemohla skončit jinak, než obrovským potleskem pro všechny týmy. K řádné oslavě bylo zajištěno i výborné občerstvení, drobné dárky od MUNI, a badatelské sady od Rezekvítku pro každý tým. Zde děkujeme za finanční podporu i firmě SAKO Brno, a.s.
Bylo dost času na sdílení zážitků mezi týmy navzájem, ať už přímo ústně nebo prostřednictvím psaných vzkazů. Bylo cítit, jak jsou žáci na své výkony hrdí a odjíždějí s přesvědčením, že vůbec nejsou malí na velké změny.
Pro žáky tímto projekt Pomáháme spolu mimo školu letos skončil. My si ještě počkáme na sadu lekcí ke klimatickému vzdělávání, které tvoří zapojení učitelé a které jsou inspirovány vzniklými adaptačními prvky.

Kdybyste chtěli něco podobného ve vaší škole či partě zkusit také, můžete se inspirovat a nahlédnout do metodického materiálu, který je zdarma ke stažení zde.