Dny se krátí, slunečního svitu ubývá a stále delší část dne se schovává do tmy. Není divu, že v takových chvílích se člověku zasteskne po světle a ještě chvíli by nejraději tu studenou tmu rozehnal. Proč to tedy nezkusit světlem lampiček a lampionů, podobně jako Karafiátovi broučci? V kalendáři mnoha mateřských i základních škol, domů dětí apod. nacházíme už řadu let aktivitu nazvanou Uspávání broučků. Často bývá spojena právě s nošením či výrobou světýlek a lampionů všelijakých tvarů a barev. Kromě připomínky ubývajícího světla je to také připomenutí toho, že příroda se chystá na období klidu.
Dny se krátí, vítr pofukuje, nad ránem se už občas objevují první stříbrné povlaky na trávníku. Rozhodně to není čas, kdy byste na louce viděli spoustu broučků a motýlů. Kam se schovali? A jak vlastně přečkávají nejstudenější období roku?
My víme, že některá větší chlupatá zvířata (savci) se na zimu připravují hromaděním zásob. U někoho jsou to zásoby tuku pod kůží, u jiného zahrabaná semínka či ořechy nebo omráčené žížaly v podzemní spíži. Jiná dokážou zpomalit svůj dech i tep srdce, a tak zimu přečkají v dlouhém zimním spánku. Hadi, štíři, žáby a jiní obojživelníci rovněž zalezou do nemrznoucích komůrek a tam prostě počkají na jaro. A někteří ptáci odletí na jih, jiní tu zůstanou. Už jste přemýšleli o tom, proč?
Je to právě kvůli tomu, že v zimě zkrátka vzduchem nepoletují žádné mušky ani motýli, ani po zemi neleze moc housenek. No a hmyzožraví ptáci jako vlaštovky, jiřičky, kukačky a další by tu strádali hladem. Tohle ale známe. Pořád nám to však neříká, kde je ten hmyz a v jaké podobě.
Existuje v podstatě několik hlavních způsobů, jak hmyz přečká zimu:
1 – dospělý hmyz se zahrabe hluboko pod zem nebo najde skulinu, ve které se přes zimu schová a nevylézá ven. Tak to dělají denní motýli, zlatoočky, brouci. Někteří při tom využívají i lidské stavby – štěrbiny ve dřevě, v omítce.
2 – hromadné zimování – to je specialita slunéček nebo much, ve spárách okenic či ve štěrbinách pod kůrou jich vždycky najdete hromadu najednou. Každé teplo se počítá. Některé mouchy dokážou cíleně snížit množství vody v těle, takže jim pak nehrozí roztrhání mrazem, i kdyby byla zima tužší a pod okenicí mrzlo. Jiné zas začnou vytvářet ve svých tělech jakousi nemrznoucí směs.
3 – přezimování v nižším vývojovém stupni – dospělci s prvními mrazy zahynou, ale v tu dobu už jsou hluboko v zemi nebo ve dřevě schované jejich larvy (brouci, dvoukřídlí), jindy zas vajíčka (kobylky, sarančata, mšice).
4 – odlet do teplých krajin na jihu – ano, i tuhle metodu používají některé druhy hmyzu, nejčastěji noční motýli (můry, lišajové). Z našich denních motýlů je to například babočka bodláková, která zimuje tisíce kilometrů daleko v Africe. Je pravda, že až na konec cesty doletí až několikátá generace, ale zvládne při využití vzdušných proudů letět (vznášet se) až 100 km /hod.
5 – hmyz, který žije ve společenstvích (mravenci, včely) do zimního spánku neupadá. Je jich vždy hodně pohromadě, a tím se dokážou dostatečně zahřát, aby mohli zůstat aspoň trochu aktivní. Hůř jsou na tom vosy, sršně a čmeláci, u nich přežívají jen vajíčka, všichni ostatní zahynou.
A jak hmyz pozná, že už se zima blíží?
Hmyz nesleduje teploměr, teplota je pro ně málo spolehlivý ukazatel. Někdy je dlouho teplý podzim, jindy mrzne už v září. Co je přesnější pro určení příchodu zimy, to je délka dne a noci. Je důležité se připravit včas, aby nepřekvapily velké mrazy, aby byl hmyz před ním dostatečně dopředu chráněný. My můžeme pomoct třeba vybudováním hmyzího hotelu či jiné skrýše pro hmyz na své zahradě.
Tak tedy „Dobré zazimování a brzy na jaře zase na viděnou!“
Tip: Vyzkoušejte s dětmi naše Hmyzí skládačky.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Odkazy na některé využité články:
https://www.prirodovedci.cz/biolog/clanky/co-dela-hmyz-v-zime