Zatímco v tropech existují ptačí specialisté na konzumaci dužnatých plodů, v našich zeměpisných šířkách je tato potrava během roku dostupná velmi nerovnoměrně a ptáci ji tak využívají jen v určitém období a nejsou na ní tolik závislí. Množství druhů, které se na ovoci alespoň příležitostně přiživí, však není malé a v tomto období si to můžeme pozorováním na vhodných místech snadno ověřit.
Většině lidí se v souvislosti s konzumací bobulí a dalšího ovoce asi vybaví špaček nebo kos. Kromě kosa konzumují tuto potravu v podstatném množství i další drozdovití. Pro drozda brávníka jsou v zimě častou potravou plody jmelí a ochmetu, jejichž semena se s ptačím trusem šíří na nové stromy. Hojně konzumuje dužnaté plody také žluva hajní. Především bobule bezu, ale i jiných keřů na konci léta a na podzim vyhledávají pěnice před svým tahem na jih. Příležitostně se ovocem přiživí sýkory a vrabci. Lesní plody jsou významnou potravou na les vázaných kurovitých ptáků - tetřeva, tetřívka a jeřábka. Jakožto typičtí všežravci ovocem nepohrdnou ani krkavcovití. Co se týče holubů, z našich druhů se bobulemi a ovocem živí v podstatné míře holub hřivnáč. Ve velké oblibě má především třešně, které lákají celou řadu ptáků včetně např. racků chechtavých. Ovoce v různé míře přijímají i datlovití, nejvíce strakapoud jižní. Společně se strakapoudem velkým rád vysekává jadérka z pecek, na které je specialistou dlask tlustozobý. Semínka z bobulí často vybírá i hýl obecný.
Ptáci mají v oblibě především plody bezu, ptačího zobu, hlohu, jeřábu či svídy. Tady většinou konflikty s lidmi nehrozí. Pokud však začnou sbírat či naklovávat třešně, jablka, hrušky, rybíz, moruše, jahody nebo hrozny, majitelé ovoce mohou být z počínaní opeřenců naštvaní. Na řadu pak přicházejí různé plašiče či zabezpečování stromů a keřů sítěmi. Vzhledem k úbytku ovocných stromů v krajině by však bylo dobré, aby majitelé zahrad dokázali projevit určitou velkorysost a s ptáky se o úrodu podělit. Vhodná je též podpora bobulonosných keřů. V zimě se pak můžeme kromě ptáků přilétajících na krmítko těšit i z druhů živících se na bobulích či jablkách a třeba se dočkat i nějakého vzácného hosta, jako je například brkoslav severní.
Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků
Fotogalerie:
