Minule jsme si řekli něco o názvosloví. Tentokrát se zaměříme na překážky, které musí druh překonat. Až po zdolání několika bariér se invazní druh stává invazním.
Pro přehlednost bylo vytvořeno schéma, které bylo publikováno v článku Blackburn et al.: Trends in Ecology and Evolution 26: 333–339, 2011.
Podstatou je, že daný druh rostliny či živočicha překoná geografickou překážku. Takovou je třeba překonání vzdálenosti, kde jsou další překážky jako hory, doly, moře nebo celé oceány. Takový přesun (transport) se děje náhodně nebo úmyslně. Náhodně – například ulpěním na železničních vagonech nebo lodních kontejnerech. Úmyslně – výsadbou v okrasných zahradách a lesích, chov kožešinových zvířat.
Pokud se dostane druh z takto vzdáleného místa na nové místo, hovoříme o geograficky nepůvodním druhu nebo zavlečeném druhu. Důležité je zmínit i geografickou překážku v podobě klimatu. Existuje řada tropických invazních druhů, které by například v podmínkách ČR nepřežily.
Důležitým faktorem je, že druh unikne ze zahrad nebo farem (druh tzv. zplaní či zdivočí). Zásadní bariérou je pak, aby uniklý druh přežil v krajině, například dokázal přežívat nepříznivé podmínky v chladu, bez potravy, bez vody apod. Zvláštní hledisko je přítomnost nepřátel – predátorů, herbivorů, parazitů, které na novém nejsou.
V případě, že se druhu podaří uchytit v přírodě, je dalším krokem k invazivnosti reprodukce. Jakmile se druh dokáže rozmnožovat a má zdravé potomstvo, hovoříme o fázi zdomácnění. Ve vztahu k invazím platí, že invazní druh dokáže zaplodit vícekrát během jednoho roku, přičemž v jednom vrhu/květenství je vysoký počet potomstva.
Samotná invazivnost začíná ve chvíli, kdy se druh začne nekontrolovaně šířit díky vysoké reprodukci a dobré mobilitě. Zároveň dokáže takový druh osidlovat extrémní biotopy (skaliska, slaniska) nebo narušená místa, jako jsou lomy, výsypky, plochy po požáru, po povodních nebo naprosto obyčejné výkopy či navážky.
Za invazní druh je pak možné považovat druh, který výrazně a negativně ovlivňuje okolní prostředí a působí škody.
Schéma také ukazuje, kdy a jak je vhodné zasahovat. O likvidaci je vhodné přemýšlet už od statusu přechodně zavlečeného. Zdomácnělé druhy by se měly už aktivně omezovat, invazní druhy je potřeba minimálně zmírňovat a eradikovat (vymýtit). Zásadní je, abychom nedali žádnou šanci nepůvodním druhů hned v počátku. Bohužel ještě dnes je možné zakoupit 20 semínek klejichy hedvábné za 37 Kč, toho druhu, kvůli kterému se v Maďarsku povolá armáda, krachují banky a ochranářská manželství.
Bariér, které musí druh překonat je celkem šest. Někdy se setkáme s číslem deset, ale to je nejspíše mýlka, protože u invazí se používá mnemotechnická pomůcka zvaná „pravidlo deseti“. To je však týká poměru, kolik druhů sítem projde: z 10 zavlečených druhů se 1 druh stane přechodně zavlečeným, z 10 přechodně zavlečených se 1 druh stane zdomácnělým, z 10 zdomácnělých se 1 druh stane invazním s nežádoucími dopady na prostředí. Inu, není jednoduché se stát invazním druhem.
Fotogalerie:
