Mohli bychom si dát malé opáčko ohledně té slavné mozaikové seče. Je to trošku paní Columbová. Hodně se o ní mluví, ale moc často ji nevidíme.
Co tedy je? Je to v první řadě druh kosení, kdy se neseče z dané plochy všechno, ale nechávají se záměrně neposečená místa. V druhé řadě je to nesmírná příležitost, jak pomoct svému okolí, protože se řeší funkčnost, ochrana přírody a klima. Cíl je prostý, je potřeba vytvořit co nejpestřejší časovou i prostorou strukturu (někdy se hovoří o strukturální nebo strukturní seči). Potom už jsou jen samá pozitiva a environmentální jistoty.
Protože to vysvětlení mozaiky, jak s oblibou mozaikovému kosení říkáme, je na několik večerů, bude mnohem lepší si ukázat několik obrázků. Vytvořili jsme přehled a nákresy různých typů mozaikové seče. Pomohou vám ji pochopit i naučí provádět.
Plná mozaika |
|
Mozaika 20 % a požadavek rekreace |
|
Mozaika 40 % – provede se pouze jedna seč – najednou se poseče 60 % – neposečeno zůstává 40 % – pro biodiverzitu je to vstřícnější a šetrnější seč – neposečené plošky rotují v čase |
|
Pásová seč – seče se v pravidelných pásech, které se střídají v průběhu let – provádí se dvě seče (1. seč = 60 %, druhá seč 40 %) – bez zásahu je 20 % – část pruhů je posečena pouze při první seči, část je sečena pouze v pozdějším termínu, část je posečena dvakrát za rok – jedná se o přívětivý způsob, variantu plné mozaiky, která je oproti plné mozaice systematická a pásy pravidelně rotují |
|
Bloková seč – v první seči se poseče 50 %, v druhé seči se poseče pouze 25 % a nesečení 50 : 50 |
|
Celoplošná seč |
|
Legenda: |
|
První seč (zelená)
Druhá seč (tečkovaná)
|
Mozaikové kosení je kompromisem mezi všemi možnými úhly pohledu. Vhodným přístupem k seči je možné vytvořit optimální podmínky pro hmyz i rostliny. Vytvoří se prostor, kde se mohou schovávat různí hmyzí živáčci před predátory. Ponechaná místa mohou bez problémů zakvést, což je výhodné pro motýly, včely nebo pestřenky. U motýlů často nastává problém, že jsou vázaní na konkrétní druhy rostlin, na které dospělci kladou vajíčka, vylíhlé housenky se živí opět tímto druhem a kuklí se na téže rostlině.
Pokud dochází k intenzivní seči, ubývají kvetoucí byliny a začínají převažovat trávy. Můžeme se starat o plochu sebe víc, sypat tam každoročně pytlíčky s druhově pestrou směsí, ale pokud nedáme možnost bylinám zakvést, bude to pořád jen trávník.
Díky tomu, že v daném trávníku začne být opravdu živo, začne se zvyšovat stabilita porostu. Vyšší stabilita pak znamená například lepší odolávání suchu nebo erozi. Ubydou problematické druhy, které způsobují alergie nebo se zapíchávají psům do čenichu.
Bezesporu se jedná o řešení pro odpůrce i příznivce sečení. Ruku na srdce, mám-li se přidat na některou stranu, budu spíše tím podporovatelem kosení. Pokud nebudeme sekat, bude docházet k postupné degradaci plochy. Začnou se uplatňovat vyšší plevele a trávy, budou přibývat dřeviny. Univerzální řešení je mozaika, tam se nespletete a argumentů budete mít plnou nůši.
Často slyšíme z pléna, že to možná funguje Rezekvítkům na Kameňáku, ale ve městě to nejde. Ale jde! Mozaikovitě lze sekat v chráněných územích, na loukách, v zahradách, v humnech, na mezích, v parcích, kolem domu.
Navíc mozaikové sečení vyžaduje poloviční náklady na práci, shrabání, sklizení a odvoz. Je však potřeba nastavit přesný systém, co, kde, kdy, jak a kolik posekat. Není potřeba být k tomu profesorem botaniky nebo entomologie. Ale je výhodou mít ponětí o rostlinách či hmyzu. Důležité je však mít k údržbě trávníků vztah a nebýt kverulant. Správný přístup se odráží na kvalitě, ale i estetice trávníků.
U mozaiky převažují pozitiva. Kloubí se tu požadavky pravidelné péče o zeleň, ochrany biodiverzity, řešení sucha, eliminace nepříjemných druhů (např. osinatých trav) a hlavně se ušetří. Nevýhoda je pouze nechuť ke změně a obava z neznámého. Ale teď, po přečtení tohoto článku, to už není tak neznámá věc, co myslíte?
Vilém Jurek, vedoucí úseku Péče o Přírodu Rezekvítku