Hmat je důležitým lidským smyslem. Většinou uvažujeme v souvislosti s hmatem především o využití rukou, rozvíjíme u dětí jemnou motoriku. K hmatovému vnímání ale můžeme využít celý povrch našeho těla. Hmatová stezka je určena především pro vnímání různých povrchů a přírodních materiálů bosými chodidly tak, jak to činili naši předci, než se obuli do bot.
Hmatová stezka je jednoduchý chodník na němž se střídají různé povrchy, zpravidla přírodní. Aby vám déle vydržela a jednotlivé materiály se nepomíchaly, je vhodné je umístit do nějakého pevnějšího rastru. Ten je možné zapustit do země, ale není to nezbytné. Jako nejvhodnější materiál na rozdělovací rastr se jeví odkorněná nebo frézovaná kulatina, ale jednotlivé části lze rozdělit i prkny nebo dlažebními kameny – o to důležitější je pak zarovnání povrchu jednotlivých materiálů kolem nich.
Některé pochodné materiály je potřeba udržovat (např. vlhčit mech, sekat trávu), vyměňovat (např. seno, sláma) či doplňovat (např. kůra, kamínky) a je potřeba na to myslet už při zakládání hmatové stezky.
Aby smyslový vjem byl co nejsilnější, doporučujeme, aby po stezce chodili žáci poslepu, například se zavázanýma očima. Pro lepší orientaci a větší bezpečnost žáků je dobré podél hmatové stezky umístit jednoduché zábradlí, kterého se mohou přidržovat – ať již z kulatiny, nebo z lan. Jinou variantou je vést stezku v blízkosti zdi školy – žáci se mohou orientovat podle ní.
Možné materiály použitelní na hmatové stezce:
- šišky
- drcená kůra
- sláma
- seno
- písek
- kamínky/štěrk
- oblázky
- trávník
- mech
- piliny
- hlína
- suché listí
- kaštany
- žaludy
- ořechy
- kuláče
- prkna
- voda
Fotogalerie:
