Už několikátým rokem si s dětmi v říjnu připomínáme Den stromů. Je to svátek, který slavíme 20. října a jehož tradice sahá až do 19. století a do Spojených států.
Už jste si i vy naplánovali, jak si s dětmi připomenete důležitost stromů?
Rezekvítek v minulosti připravil již několik tematických okruhů na téma stromy – jednou to bylo zaměřené na to, co vše nám stromy dávají (ovoce, růst dřeva), podruhé na to, kdo ve stromech žije a hledá tam úkryt či potravu, potřetí zase na nepřátele stromů (savce, ptáky, hmyz i člověka). Poslední téma, kterému se zatím věnujeme, je fungování stromů a jejich vliv na okolí. Děti si doslova „proběhnou“ procesem fotosyntézy, jednoduchými pokusy odhalí, jaké síly mohou za dopravu vody z kořenů do listů i jaký vliv mají stromy na teplotu povrchů a ovzduší.
Co děti často zaujme, je zkoumání listových barviv. Jako všichni si i ony všímají, že listy na podzim žloutnou, červenají a hnědnou. Copak stromy najednou vymění výrobní procesy a místo zelené vyrábějí žlutou? A co se stane s tou zelenou?
Jaká barviva vlastně listy obsahují, se dá ukázat jednoduchým chromatografickým pokusem (jak by řekli chemikové). Co na něj potřebujete?
V ideálním případě třecí misku s tloučkem (nebo hmoždíř), nůžky, jemný křemičitý písek, líh, filtrační papír a samozřejmě hrst čerstvých listů.
Postup:
1 – listy nastříháme a natrháme na co nejmenší kousky
2 – rozdrtíme v misce společně se špetkou písku, aby se dobře uvolnila listová barviva
3 – v průběhu drcení přidáme trochu lihu, do kterého se barviva zamíchají
4 – do směsi vložíme proužek filtračního papíru a necháme aspoň 30 minut stát.
Pak už jen porovnáváme, jaká barviva se skrývala v listech zelených, žlutých, oranžových, hnědých, různě strakatých.
Naše překvapení bylo, že se ukázalo, že zelené listy vlastně vůbec nejsou jen zelené. Proč?
Během vegetačního období totiž rostliny vyrábějí více barviv – například žluté a oranžové karotenoidy, které chrání rostliny před silným UV zářením a pomáhají i při fotosyntéze. Nebo červené a fialové antokyany, kterých přibývá současně s ubýváním chlorofylu – v listech mají zřejmě funkci ochrany před silným zářením a jinými stresy. Jen ten zelený chlorofyl je pro lidské oko tak dominantní, že ostatní barvy nevnímá. Což vlastně ukazuje, že tento pokus by způsobil větší překvapení na jaře a v létě, kdy jiné než zelené barvivo v listech vůbec nečekáme ;-).
A ještě úvaha – jak to mají jehličnaté dřeviny? A byliny? Zkuste chromatografii i s nimi.
Program Jak fungují stromy si můžete objednat třeba i k oslavě Dne Země.