Ještě loni jsme si mysleli, že biomasy, tedy posečené trávy je nejvíce za posledních deset let. Mýlili jsme se. Okamžik pravdy přišel v sezóně 2021.
Často se mluví o tom, že roky 2015–2019 byly nejteplejšími roky. Je to pravda, protože v této době jsme si užívali luxusu v podobě minimálního množství sena. Tam, kde jsme měli v těchto letech třeba jeden kontejner, a doba sklizení byla týden, letos jsme už na pěti kontejnerech a třech týdnech sklízení sena (do toho spadá shrabání, vytahaní na odvozní místo, naložení a odvoz). Problém s kosením příliš není, stíháme. Většinou musíme nasekat toho tolik, aby se to povedlo do jednoho týdne sklidit a seno neplesnivělo.
Nárůst biomasy je způsobený na srážky vydatným jarem a rokem 2020, který byl taky deštivý. Na jednu stranu je dobře, že prší. Alespoň nám to zaleje stromy. Na stranu druhou jsme nabrali skoro měsíční skluz prací. Práce jsou pak dělány v časovém presu, přitom péče o chráněná území vyžaduje citlivý přístup a smysl pro detail. Bohužel nám nepomohl ani větší nábor brigádníků, kteří odvádí maximum, co mohou.
S tímto se nedá nic dělat. Urychlit práce by znamenalo vytvořit oběti lidské nebo jednat ve smyslu poručíme dešti a větru. Pracujeme přeci jen v přírodě, která je souhrnem náhodných jevů. Musíme se snažit to nějak přečkat s tím, že příští rok bude třeba příjemnější.
Fotogalerie:
