Značení volně žijících ptáků má za cíl především odhalit jejich tahové cesty, zimoviště, vazbu na místo narození (filopatrie) či předchozího hnízdění (fidelita). Díky kroužkování se však dozvídáme mnoho dalších informací např. o délce života ptačích druhů, míře přežívání, nebo partnerské věrnosti. Za zakladatele vědeckého kroužkování ptáků je považován dánský učitel H. Ch. C. Mortensen, který v roce 1899 okroužkoval hliníkovými kroužky špačky obecné. Tyto klasické kovové kroužky s vyraženým unikátním kódem se používají dodnes. V ČR kroužkování koordinuje Kroužkovací stanice Národního muzea a české kroužky tak nesou označení N. MUSEUM PRAHA.
Kromě klasických kroužků jsou však doplňkově využívány i další způsoby značení. Především u větších druhů můžeme někdy pozorovat barevné plastové (tzv. odečítací) kroužky. Vzhledem k tomu, že jsou větší a obsahují pouze několik písmen či číslic, dají se lépe přečíst i na větší vzdálenost a z jednoho úhlu pohledu. To u klasických kroužků většinou nejde. Ačkoliv bývají odečítací kroužky používány především u větších ptáků, byli jimi označeni např. i rehci domácí zimující v Brně. Na běháky některých druhů lze umístit i tzv. vlaječky. Nejsou však vhodné pro všechny ptáky, setkáme se s nimi především u bahňáků.
Vodní ptáci mají nohy většinou schované pod vodou, proto bývají místo odečítacích kroužků často označováni jinými způsoby umožňujícími odečet. Především husy, labutě, ale také třeba lysky dostávají krční límce. Kachnám bývají někdy připevňovány značky na zobák. Dalším způsobem značení jsou křídelní značky. Ty mohou být použity např. u racků, ale také dravců nebo šplhavců.
Kromě výše zmíněných způsobů značení k poznání ptačí migrace velkou měrou přispěly moderní systémy zaznamenávající polohu. V případě ptáků se jedná především o telemetrická zařízení a geolokátory. Telemetrická zařízení se na ptáky připevňují většinou ve formě tzv. batůžků. Průkopnickým projektem bylo v ČR sledování čápů černých v rámci projektu Africká odysea. První jedinci dostali batůžky již v roce 1995. Ze současných projektů je možno zmínit např. značení zimujících kání rousných, jejichž cestu na hnízdiště můžete sledovat na těchto stránkách. Geolokátory se používají především u malých druhů. Zaznamenávají intenzitu světla a na základě toho určují zeměpisnou polohu. Jsou poměrně levné, ale ne tak přesné a pro vyhodnocení dat je potřeba ptáka znovu odchytit a geolokátor mu sundat.
A jak postupovat, pokud pozorujeme značeného ptáka, nebo nalezneme samotný kroužek? Zprávu se všemi doplňujícími informacemi, především časem a místem pozorování, případně fotografií zašleme na mail Kroužkovací stanice (krouzkovaci.stanice@nm.cz). V případě nálezu kroužku ho můžeme poslat poštou. Je však vhodné se ujistit, zda se nejedná o kroužek chovatelský. V přírodě totiž můžeme občas nalézt kroužky domácích holubů. Jejich značení je odlišné, nebývají rozevíratelné a jejich evidenci nevede Kroužkovací stanice, ale Český svaz chovatelů. Pokud se však jedná o kroužek divokého ptáka, je určitě dobré, dá se říci i dobrodružné, ho Kroužkovací stanici nahlásit. Bude nám totiž zaslán záznam o okroužkování a předchozích pozorováních daného ptáka a my se tak můžeme dozvědět spoustu zajímavých informací.
Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků
Fotogalerie:
