Invazní druhy rostlin a živočichů mají téměř ve většině případů negativní vliv – hovoří se o tzv. impaktu. To, co nás ochranáře nejvíce zajímá, je ohrožení biodiverzity, kdy nepůvodní druhy ovlivňují druhy původní. U živočichů dochází často k predacím. Oblíbeným příkladem je invaze slunéčka východního, které je agresivní vůči našim beruškám se sedmi tečkami na krovkách. Skupina amerických raků (signální, pruhovaný) zase přenáší račí mor, proti kterému nejsou imunní původní raci (bahňák, kamenáč a říční). Trnovník akát narušuje řadu cenných stanovišť. Třeba na stepích může dát sbohem druhům i celým stanovištím. Ne nadarmo jsou invazní druhy považovány za pátou největší hrozbu pro lokální, regionální, kontinentální i globální biologickou rozmanitost.
Impakt invazí tkví i v problémech ekonomických. Na boj s invazemi se ročně vynakládají velké miliardy (nebuďme skromní, jedná se o dolary či eura). Popřípadě vlivem přítomnosti invazních druhů se ledasco prodražuje. Problém mají správci povodí, kteří udržují břehy, aby byly v případě povodí průtočné. Právě kolem vodních roků se často vyskytují porosty netýkavky žláznaté (výška až 3 m) nebo křídlatky. V blízkosti staveb je rizikový pajasan žláznatý. Nemá problém prorůst dlažbou, cihlami, ale i miniaturními skulinami v betonu. Poté, co začne nabývat kmínek na tloušťce, praskají zdi. Dokonce jsem měl možnost vidět rozpraskanou garáž. Zajímavý příklad je s tropickým hadem bojgou hnědou. Na ostrově Guam v Tichomoří bojga nejen, že jako silně přemnožený predátor decimuje ptáky a drobné obratlovce, naučila se zalézat do elektrických zařízení. V transformátorech dochází ke zkratům a výpadkům elektřiny.
Specifikem je pak oblast zemědělství, lesnictví, rybářství, zahradnictví či včelařství. Tato odvětví jsou sice připravena, ale invaze jsou vždy o krok dopředu. Velký problém mají ovocnáři s kněžicí mramorovanou, která „nakusuje“ celé úrody ovoce a zeleniny. Za invazní se považuje houba voskovička Hymenoscyphus způsobující chřadnutí jasanů (známá také jako Chalara fraxinea). Pro zemědělce je nepříjemná řada plevelů. Některé plevele mají vliv na výnos, když ubírají plodinám živiny, vodu i světlo. Ovšem jsou druhy, které zničí samotnou sklizeň. Přítomnost semínek durmanu obecného může způsobit vrácení celé šarže. Klejicha hedvábná znehodnocuje přítomností latexu, navíc znečišťuje stroje, které pak lepí.
V neposlední řadě mají invazní druhy vliv na lidské zdraví. Univerzálem je nutrie říční, kterou lidé rádi krmí čalamádou a pletou si ji s hodným bobrem stavitelem. Nutrie je přenašečem chorob (salmonela, tularemie, leptospiróza). Často bývá agresivní a dokáže pokousat nebo jen poškrábat. Nebezpečnou, alergie působící rostlinou je ambrozie peřenolistá. Pylové zrnko je taková kulička s tisíci ostrými výstupky, které v detailu na svých koncích obsahují háčky. Po vdechnutí pylu se spouští senná rýma. Ambrozie v sobě má i látky, které mohou po styku s kůží vyvolat bouřlivou reakci. Králem kožních alergií je bolševník. Nejznámější je bolševník velkolepý, v Evropě ještě řádí bolševník perský a bolševník Sosnowského (pozor ale, „žáhnout“ může i původní bolševník obecný, ale ne v takové míře).
Druhy invazních rostlin, živočichů, ale i hub, virů a bakterií mají zřídkakdy pozitivní účinek. Velká řada druhů se používala jako okrasná rostlina (bolševník, ambrozie). Dodnes je včelaři adorován akát a stále se vysazuje klejicha hedvábná. Pajasan se používal nejen jako okrasa, ale také jako rychle rostoucí dřevina při rekultivacích nebo jako zdroj dřeva. Nutrie byla dobrá (leda) na maso a kožešiny; stejně tak norek nebo psík mývalovitý.
Invazní druhy byly, jsou a vždy budou taková hra s ohněm. Jakmile se hra vymkne kontrole, což se stává velmi často, jak praví poučka pro děti předškolního věku: z hračky jsou jenom plačky. Taky bychom mohli vzpomenut něco o tenkém ledě.
Fotogalerie:
