Jak výroba masa dopadá na naši planetu
V dnešní době už řada lidí přemýšlí nad přemírou konzumace masa v dnešní společnosti. Výrobci rozšiřují sortiment bezmasých pokrmů či rostlinných náhražek za maso. Velká část spotřebitelů také chápe rozdíl mezi kvalitou masa z velkochovu a malochovu. Přesto však většina zákazníků stále sáhne po osvědčené české kuchyni plné masa a uzenin a při výběru masa a mléčných výrobků se rozhoduje na základě ceny, nikoliv kvality.
Pojďme se v dnešním článku podívat na to, jaký dopad má produkce masa na naši planetu a jak snížit plýtvání masem v případě, že nejste vegetarián či vegan a zatím nejste připraveni vyřadit maso ze svého jídelníčku.
Výroba masa, masných a mléčných produktů je ekologicky hodně náročná. Konzumace a spotřeba masa je spojována s nadměrným využíváním nebo znečištěním přírodních zdrojů (vody, půdy, ekosystému). Co to znamená?
● Chov zvířat zabírá obrovské plochy zemědělské půdy.
● Z důvodu odlesňování pro pěstování velkého množství krmných plodin, jako jsou sójové boby nebo kukuřice, nemohou stromy zadržovat oxid uhličitý, který se dostává do našeho ovzduší a způsobuje klimatické změny.
● Zvířata z velkochovu většinou stráví celý život zavřené ve velkokapacitních halách a ve velmi omezených podmínkách.
● K chovu zvířat, zpracování krmiva, balení, dopravě, skladování a prodeji je spotřebováno velké množství energie, paliva a vody.
● Ve velkochovech je používáno velké množství léčiv a antibiotik, aby se zabránilo rychlému šíření nemocí mezi zvířaty. Tyto látky mohou částečně zůstat v mase a dostat se tak do našeho těla, vody a půdy.
Zdroje pitné vody jsou na naší planetě čím dál více omezené. Jaká je spotřeba vody, kterou potřebujeme pro zpracování masa a mléčných produktů?
● hovězí maso - 1 kg 15 500 litrů vody
● sýr - 1 kg 5 000 litrů vody
● vepřové maso - 1 kg 4 800 litrů vody
● kuřecí maso - 1 kg 3 900 litrů vody
● mléko - 1 litr 1 000 litrů vody
Pro představu: Pro výrobu 1 kilogramu hovězího masa je použito zhruba stejné množství vody, jaké byste spotřebovali na 130 desetiminutových sprch.
Hovězí maso má tedy výrazně největší ekologickou stopu, nejen kvůli vysoké spotřebě vody (často se na prvních příčkách objevuje i jehněčí maso). Následuje maso vepřové. Podrobněji si ekologickou stopu jednotlivých potravin prohlédněte dole ve fotogalerii.
Z výše uvedených důvodů se doporučuje snížit spotřebu masa a nahradit jej rostlinnou stravou. Proč ne, je na každém z nás, jaký jídelníček si zvolí. Maso obsahuje látky, které naše tělo potřebuje, nicméně nemusíme maso jíst každý den a pokud si jej dáme, můžeme si aspoň pohlídat, z jakého chovu pochází.
Jaké jsou výhody malého chovu?
● Maso je kvalitnější a chutnější.
● Podporujete ekologické zemědělství a místní farmáře.
● Podílíte se na snížení ekologické zátěže na přírodu, snižujete uhlíkovou stopu.
● Tradiční chov zvířat utváří naši krajinu a zajišťuje její diverzitu. Bez něj by byla naše země chudší o louky a pastviny, o mnoho druhů motýlů, hmyzu, květin a ptáků.
● Na farmách se chovají různá plemena zvířat a pěstují různé odrůdy rostlin, což přispívá k rozmanitosti. (O tom si povíme v jiném článku).
● Malé chovy v rozvojových zemích pomáhají rodinám ohroženým chudobou.
Při nakupování masa nezapomeňte pokládat otázky, abyste se dozvěděli více o jeho kvalitě. Například – Kolik zvířat na farmě chováte? Čím zvířata krmíte? Mají zvířata přístup na pastvu, do výběhu? Jaká plemena chováte? Jak řešíte případné nemoci?
Řekli jsme si, co vše se za produkcí masa, masných a mléčných výrobků skrývá. Z výše uvedeného je jasné, že bychom se měli snažit s těmito potravinami neplýtvat. Jak na to?
Na každém obalu najdete označení data spotřeby jako ukazatele kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Uvádí se dva druhy dat. Co přesně znamenají?
Minimální trvanlivost do: Označuje potraviny, které se rychle nekazí. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná ke konzumaci. Výrobce však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. Například to mohou být sušenky, čaje, čokoláda, těstoviny, mražené a konzervované potraviny.
Spotřebujte do: Používá se u potravin, které snadno podléhají zkáze. Musejí se rychle zpracovat, jinak mohou představovat pro konzumenty zdravotní riziko. Například jsou to mléčné výrobky, chlazené maso, ryby.
Tyto údaje jsou na obalech důležité. Na druhou stranu nejsou známkou toho, že opravdu ten den je potravina zkažená. Měli bychom proto věřit nejen informacím na obale, ale také vlastním smyslům a snažit se porozumět potravinám a jejich vlastnostem, jak je správně skladovat a jak je co nejefektivněji zpracovat.
Skladování živočišných výrobků v lednici
Maso, ryby a jiné živočišné produkty skladujeme na poličce nad zeleninou a ovocem. Zde bývá nejchladnější místo v ledničce. Vše musí být vždy uložené v obalu, aby se nekontaminovaly další potraviny. Pokud víte, že maso ihned nepoužijete, zamrazte ho. Teplota v ledničce pro uložení masa, by se měla pohybovat:
● pro drůbež do 4 °C
● pro vepřové a hovězí do 7 °C
● pro mleté maso do 2 °C
● pro ryby a mořské plody okolo 0 °C
Zpracování masa v naší kuchyni
Pokud nám zůstane kousek masa, nemusíme ho hned vyhodit. Vytvoříme z něj další chutná jídla jako jsou pomazánky, sendviče, quiche. Hodí se také do těstovinových nebo zeleninových salátů, tortilly nebo curry. Nápadům se meze nekladou.
Inspirovat se můžete na internetu nebo například v kuchařce od organizace Zachraň jídlo.
Na webových stránkách Zachraň jídlo najdete i další informace k uskladnění potravin a jejich maximální využití v kuchyni.
Na závěr malé shrnutí:
● Pokud jsou maso a mléčné výrobky součástí vašeho jídelníčku, vybírejte kvalitní a lokální farmáře. Budete tak vědět, jak zvířata žila, jak s nimi bylo zacházeno a snížíte uhlíkovou stopu.
● Maso v biokvalitě nám nezatíží naše peněženky, protože i když je dražší, nepotřebujeme ho jíst každý den.
● Nebojte se experimentovat. V posledních letech je trendem využít celé poražené zvíře tak, jak to dělali naši předci. Z důvodu přebytku masa jsme zapomněli na méně využívané části zvířat např. vnitřnosti. Nejde jen o neplýtvání jídlem, ale také o úctu ke zvířeti, které na našem talíři skončí.
● Myslete na správnou přepravu masa a masných výrobků z obchodu k vám domů při letních teplotách a také na správné uchování v lednici, aby se vše zbytečně rychle nezkazilo.
● Snažte se svůj jídelníček zpestřit a klasická jídla s masem zkuste nahradit luštěninami. Například kuře na paprice můžete nahradit cizrnou na paprice. Boloňské špagety nemusí vždy obsahovat mleté maso, ale dají se doplnit červenou čočkou nebo hlívou podle vaší chuti.
Každá potravina má svůj příběh. Zkusme se začíst do těchto příběhů, díky kterým můžeme ovlivnit zdraví naše i naší planety. Buďme zvídaví, informujme se a poznávejme farmy ve svém okolí.
Autorka Zuzka Waliczková je členkou iniciativy Paběrkování po brněnsku.
Projekt je finančně podpořen statutárním městem Brnem.
Fotogalerie:
