Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), mýval severní (Procyon lotor) a norek americký (Neovison vison) jsou menší, v Evropě nepůvodní, ale velmi přizpůsobivé a úspěšné šelmy. Rádi žijí poblíž vody (nejvíce je na ni vázán norek), psík a mýval jsou si hodně podobní i vzhledově, každý z těchto tří druhů však náleží do jiné čeledi: psík – psovití, mýval – medvídkovití, norek – lasicovití.
Psík mývalovitý pochází z dálného východu, od 20. let 20. století začal být vysazován na dalších místech Sovětského svazu včetně jeho evropské části, odkud se šířil dále na západ. Docházelo též k únikům z kožešinových farem, na kterých byl také chován. V 50. letech dorazil psík na území naší republiky a poměrně rychle ho téměř celé osídlil.
Mýval severní přirozeně obývá rozsáhlé území Severní a Střední Ameriky, v Evropě byl poprvé vysazen v Německu v roce 1934. Na kožešinových farmách byl však chován již předtím a první uprchlíci byli v Čechách a na Moravě zaznamenáni již ve 20. a 30. letech. Z etablovaných populací na území Německa a Rakouska se k nám však začal šířit až později a větší intenzity nabralo osidlování našeho území teprve kolem roku 2000.
Norek americký pochází ze Severní Ameriky, v Evropě i u nás byl na kožešinových farmách chován od 20. let 20. století, odkud podobně jako další druhy občas unikal. Někde byl i záměrně vypouštěn. V okolí několika velkých farem v Čechách postupně vznikly volně žijící populace, v 90. letech se navíc do přírody dostalo velké množství norků během ukončování činnosti některých chovů, či při akcích na osvobozování kožešinových zvířat. Poté začala na našem území opravdová invaze norků.
Všechny tři druhy jsou inteligentní oportunisté schopní využít široké spektrum potravních nabídek. To platí především pro psíka a mývala, což jsou všežravci. Norek je sice masožravec, ale díky své přizpůsobivosti, mrštnosti a odvaze dokáže ulovit velkou škálu živočichů. Norek, psík i mýval jsou nebezpečím především pro na zemi hnízdící ptáky, obojživelníky a plazy. Míra ohrožení původních evropských druhů nebyla především u psíka a mývala dostatečně prozkoumána a může se místně lišit. Negativní vliv norka je však již zdokumentován více. Velmi ohrožuje hnízdní kolonie vodních ptáků (mořských i sladkovodních), ve Velké Británii přispívá k mizení zde ohroženého hryzce vodního a v ČR byl mimo jiné zjištěn silný tlak na populace kriticky ohrožených druhů raka kamenáče a užovky podplamaté. U norka se navíc můžeme setkat s tzv. nadbytečným zabíjením, když v případě větší koncentrace kořisti (např. v ptačí kolonii) pozabíjí více zvířat, než je schopen zkonzumovat. Je také přímým konkurentem kriticky ohroženého norka evropského, který sice z většiny Evropy vymizel již před příchodem norka amerického, ten však ohrožuje jeho zbytkové populace a dokáže jej i přímo zabít. Norek je též zdatným lovcem ryb, což zprostředkovaně škodí vydře říční, kdy jí jsou škody na rybách způsobené norky připisovány a sílí tlaky na omezování tohoto chráněného druhu. Vydra to norkovi „oplácí“ tím, že ho sama loví.
Predace je samozřejmě přirozenou součástí přírodních procesů, problém nastává, když je predační tlak navýšen nepůvodními druhy. Především na zemi hnízdící ptáci a obojživelníci se teď kromě dalších tlaků (např. ztráta biotopů, přemnožená divoká prasata) musí vyrovnávat i s přítomností nových predátorů. Riziko představují zmíněné tři druhy též jako šiřitelé nemocí a parazitů, které ohrožují zdraví a život i člověka.
Psík a mýval jsou součástí unijního seznamu invazních druhů, norek nikoliv. Všechny tři druhy jsou však zařazeny do českého národního seznamu nepůvodních druhů vyžadujících regulaci. V České republice také již od roku 2019 platí zákaz chovu zvířat převážně pro kožešinu. Bohužel v Evropě stále existují kožešinové farmy především norků, což lze považovat nejen z hlediska šíření invazních druhů za těžko pochopitelné a stěží ospravedlnitelné.
Vzhledem k poměrně skrytému a převážně nočnímu způsobu života norka, psíka i mývala se s nimi moc často nepotkáme. To však neznamená, že nežijí v naší blízkosti. Odhalit je mohou např. stopy, fotopasti, nebo je můžeme najít sražené u silnic. Pokud na invazní šelmy, nebo jejich pobytové znaky narazíme, je vhodné pozorování zadat např. do databází BioLog (nature.cz), nebo www.biolib.cz.
Fotogalerie:
