GMO vs. původní odrůdy
GMO (Geneticky modifikované organismy)
GMO jsou plodiny, zvířata nebo mikroorganismy, které byly geneticky upraveny pomocí moderních biotechnologických metod. Zjednodušeně se dá říct, že vědci vezmou geny jednoho druhu a vloží je do DNA druhého druhu, čímž vytvoří novou vlastnost. V posledních letech se staly diskutovaným tématem. Mají hodně obhájců i odpůrců.
Hlavní význam GMO spočívá ve zlepšování zemědělské produkce a zajištění potravinové bezpečnosti pro rostoucí světovou populaci. Díky genetické modifikaci je možné vyvinout plodiny, které rychleji rostou, mají delší trvanlivost, jsou odolné vůči škůdcům, chorobám nebo extrémním podmínkám životního prostředí (odolnost vůči suchu, slanosti půdy nebo změnám klimatu). To znamená, že farmáři mohou dosáhnout vyšší produkce potravin při menším použití pesticidů a herbicidů.
Už dříve se lidé zabývali výběrem nejlepších zrn, která nechávali pro výsev na další rok. Později začalo křížení pomocí přenášení pylu z jedné rostliny na druhou a tím docházelo k cílenému přenosu vlastností rostliny. Nikdy ale nedocházelo ke křížení vlastností rostlin a živočichů.
Mezi nejčastěji geneticky upravované plodiny patří sója, kukuřice, řepka olejná a bavlník. V České republice se pěstuje geneticky modifikovaná pouze kukuřice. Tato kukuřice není v ČR užívána jako potravina, ale pouze jako krmivo.
Vlastnosti GM rostlin můžeme rozdělit do pěti skupin:
1. skupina - ochrana proti chorobám, škůdcům a plevelům
2. skupina - odolnost vůči suchu, chladu, zasolené půdě, nedostatek světla
3. skupina - rostliny s vyšší nutriční hodnotou (výhodné složení mastných kyselin, upravený obsah vitamínů)
4. skupina - ekologicky výhodné rostliny
5. skupina - náhrada fosilních paliv, suroviny pro průmysl (výroba etanolu, bionafty, škrobu)
V současné době jsou na trhu nejčastěji GM rostliny 1. - 3. skupiny. GM rostliny prospěšné životnímu prostředí i vhodné pro průmyslové zpracování lze na trhu nalézt podstatně méně. Všemi pěti skupinami se i nadále zabývají vědecké výzkumy.
Označení GM potravin
Na všech produktech v EU, které obsahují více než 0,9 % GMO, musí být zřetelné označení “tento výrobek obsahuje geneticky modifikované organismy”.
USA je největším pěstitelem GM potravin. Toto označení zde neplatí. Lidé tak nepoznají, že jedí potraviny s geneticky modifikovaným původem.
V legislativě bohužel není podchycena zvířecí produkce. Výrobky ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovaným krmivem, označeny být nemusí. Přitom převážná část krmiv, která se podávají v Evropě zvířatům jsou GMO. Jsou to hlavně sojové pokrutiny, které se k nám dovážejí ze zámoří. To znamená, že GMO konzumujeme nepřímo v mase, mléčných výrobcích, z vajec z běžného konvenčního zemědělství.
Nevýhody spojené s GM technologií
● Obavy se týkají zejména negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví. Kritici tvrdí, že GMO mohou negativně ovlivnit biodiverzitu, která je pro život na Zemi velmi důležitá. Dlouhodobé studie, které by sledovaly dopad GM potravin na lidské zdraví a na přírodu, zatím neexistují. Co vše můžou GMO ovlivnit, změnit? To nedokážeme předpovědět, ale později už to nepůjde vzít zpět. Proto hodně lidí preferuje přirozené potraviny.
● Další otázkou je ekonomická dominance. Velké biotechnologické společnosti mají často patenty na své geneticky modifikované plodiny, což může přinést nerovnováhu a závislost menších zemědělců na těchto společnostech. GM osivo pro sadbu si zemědělci musí každý rok zakoupit, což pro zemědělce znamená vysoké vstupní náklady na začátku sezóny. U GM rostlin si nelze zajistit semena, tak jako u konvenčních rostlin.
● Díky odolnosti GM rostlin vznikají větší plochy monokultur a další rok jsou na stejná místa zasety rostliny s identickou genetickou modifikací. Tím farmáři zvyšují nežádoucí odolnost hmyzu. Ne nadarmo naši předci vysazovali na jedno pole několik druhů rostlin a sadbu každý rok měnili.
Můžeme říci, že GMO mají své výhody i nevýhody. Je důležité pokračovat ve výzkumu a diskuzi, aby se lépe porozumělo dopadu této technologie na naše potraviny, životní prostředí a společnost jako celek.
Více informací o GMO si můžete přečíst v pdf. publikaci od Ministerstva zemědělství “GMO BEZ OBALU, 4. aktualizované vydání”.
Původní odrůdy zajišťují biodiverzitu
Při pohledu na regály v supermarketech, které jsou plné dokonale vypadajících plodin, je snadné zapomenout, že naše potraviny byly v minulosti mnohem rozmanitější. Podle organizace pro výživu a zemědělství FAO se v minulosti pěstovalo na 7000 rostlinných druhů. Dnes pochází 75 % potravin z pouhých 12 rostlinných a 5 živočišných druhů.
Moderní zemědělství se zaměřuje na produkci velkého množství plodin s vysokým výnosem a dlouhou skladovatelností,což vede k tomu, že původní odrůdy ustupují do pozadí. Je potřeba si uvědomit cennost původních odrůd. Tyto odrůdy jsou nositeli genetického bohatství a představují nepostradatelný zdroj pro budoucí zemědělství.
Bohužel se zemědělci uchylují ke komerčním hybridním odrůdám také z důvodu poptávky od zákazníků, kteří chtějí levné potraviny a kvalitu, kterou budou moci předvídat.
Zamysleli jste se někdy nad tím, že ve všech obchodech nakupujeme to samé? Všichni mají stejné odrůdy rajčat, paprik, mrkve, cuket... Přitom existuje tolik chutí a tvarů těchto plodin. Tuto rozmanitost najdeme pouze na menších farmách a vlastních zahrádkách. Navíc, správná kombinace rostlin v záhoně podpoří jejich vzájemný růst .
Důvody k pěstování původních odrůd jsou:
- přispívají ke zdraví zahradních plodin. Mohou být sice menší, ale nejsou tolik napadeny škůdci.
- lépe se dokážou přizpůsobit podmínkám (podnebí), ve kterých rostou. Některé odrůdy si poradí se suchým, jiné s vlhkým podnebím.
- jsou součástí našeho kulturního dědictví. Za každou rostlinou nebo zvířetem je příběh zemědělce, rodiny nebo regionu, kteří je pomohli přirozeně stvořit.
Různorodost chutí plodin podporuje i naše trávení a tím pádem i zdraví.
- hořkost - stimuluje naše zažívání a zlepšuje absorpci živin (měli jste někdy salát z čekanky?)
- kyselost - reguluje ostatní chutě v jídle, dodává jídlu svěžest a lehkost (kdy jste naposledy jedli kyselé jablko?)
- slanost - působí proti toxinům v těle, zvyšuje chuť k jídlu (vyrábíte si vlastní kvašenou zeleninu?)
- sladkost - dodává energii, uvolňuje tělo (sladkost do těla dodávají obiloviny. Jak často jíte pohanku, jednozrnku nebo červenou pšenici?)
- ostrost - zlepšuje zažívání a vypuzuje plyny ze střev. Stimuluje krevní oběh. (používáte ve svém jídelníčku vodnici nebo tuřín?)
Různorodost se netýká jenom rostlin, ale i zvířat. Znáte například turopolské prase? Tohle plemeno je skoro vyhynulé. Přitom se dá udržitelně chovat převážně venku. Jenom na svůj růst potřebuje dostatek času.
Existují ochránci původních odrůd, kteří shromažďují semena a následně je skladují v genových bankách. Největší genová banka je Svalbard Global Seed Vault v Norsku.
Původní odrůdy rostlin si můžete pořídit i vy a dostat je tak zpátky na naše zahrádky. Semínka seženete například pomocí seminkovny.com nebo na eshopech shop.culinabotanica.cz a permaseminka.cz.
Zkuste zajít na farmářský trh a zjistit jak velká paleta chutí a barev na vás čeká. Experimentujte, ochutnávejte.
Autorka Zuzka Waliczková je členkou iniciativy Paběrkování po brněnsku.
Projekt je finančně podpořen statutárním městem Brnem.
Fotogalerie:
