Paběrkování - slovo, které se dnes moc nepoužívá a přece je důležité. Paběrkování je doplňková práce, která spočívá v ručním dosbírání plodin, které by jinak zůstaly na polích, v ovocných sadech nebo ve vinohradech po sklizni. Většinou se jedná o kusy plodin, které mají nevyhovující tvar, velikost nebo barvu.
Dříve bylo paběrkování běžnou součástí obživy chudých lidí, kteří si po sklizni přilepšili například sbíráním brambor nebo klásků (ze zrní krmili drůbež nebo měli malé množství mouky pro svou spotřebu). Paběrkáři chodili také do vinohradů na sběr zbytků hroznů. Tyto praktiky většinou zanikly po 2. světové válce.
Dnes je paběrkování spíše iniciativou různých organizací, které se snaží poukázat na plýtvání potravinami, které pouze nesplňují estetické normy obchodních řetězců. Tyto plodiny jsou většinou zaorány a dál nevyužity.
Paběrkování se v České republice znovu objevilo v roce 2015 díky organizaci Zachraň jídlo. Lidé ze Zachraň jídlo se nechali inspirovat britskou organizací Feedback a začali oslovovat farmáře a sbírat jejich přebytky. Plodiny předali potravinové bance, která je dále přerozdělila potřebným lidem. Téhož roku uspořádali happening u Národního divadla v Praze s názvem “Křivá polévka”. Uvařili 2000 porcí polévky z přibližně 250 kg “nechtěné” zeleniny, kterou převážně nasbírali na polích. Polévku rozdávali kolemjdoucím, čímž chtěli poukázat na to, že křivá zelenina chutná stejně skvěle jako zelenina v obchodech. Takto začala další vlna osvěty o plýtvání jídlem.
Paběrkování se rozšířilo i do dalších krajů Česka, kde jsou aktivní dobrovolníci, kteří jezdí na pole a do sadů sbírat přebytky od zemědělců. Díky těmto přebytkům a ochotě zemědělců přenechat plodiny Potravinové bance zpestří zelenina a ovoce jídelníček spoustě lidem, kteří se ocitli v krizi a jsou po určitou dobu odkázáni na pomoc druhých.
Proč dochází k přebytkům na polích?
Existuje několik důvodů, proč zůstávají přebytky na polích. Někdy se toho urodí moc, někdy zase není poptávka (často z důvodu levné konkurence ze zahraničí).
Další důvod jsou estetická kritéria ze strany potravinových řetězců. Zemědělci jsou nuceni zasadit o 20 až 30 % plodin více, aby měli perfektní zeleninu pro své odběratele. Obchodní řetězce mají individuální kritéria, která uplatňují při odběru plodin. Obvykle vadí:
- špatný odstín slupky například u jablek
- příliš velká nebo malá hlávka květáku
- nerovnoměrná barva mrkve
- zakřivení mrkve nebo okurky
- dlouhá stopka papriky a další
Tady je příklad poměrně časté zkušenosti českých zemědělců s nároky ze strany supermarketů: “Cibule můžou mít odchylku v průměru jen dva centimetry. Nesmí být ani moc velké, ani moc malé. Ty s velkým průměrem se ještě zpracovat dají v nějakých druhotně zpracovatelských podnicích. Ale ty malé nikdo nechce. Cibule s průměrem 3,5 cm a méně se běžně vyhazují.“
Zároveň platí, že když vyhazujeme potraviny, nevyhazujeme jen jejich výživovou hodnotu. Rovněž vyhazujeme práci farmářů, spotřebované pohonné hmoty, energii a vodu, které byly spotřebovány při sklizni, pěstování i satbě plodin.
Jak probíhá paběrkování
koordinátor
- osloví zemědělce, zda mají přebytky, které by byli ochotni věnovat
- domluví konkrétní den paběrku se zemědělcem
- domluví odběr zeleniny nebo ovoce s Potravinovou bankou nebo organizací, která by měla o plodiny zájem
- informuje dobrovolníky o datu výjezdu a dalších podrobnostech
dobrovolníci
- přijedou na místo spolu s dodávkou
- dobrovolníci nasbírají ovoce nebo zeleninu do přepravek
- nasbírané přebytky odvezou do Potravinové banky nebo jiné organizace
Dobrovolníci, kteří na pole nebo do sadu přijedou pracují bez nároku na honorář a zemědělci za své produkty neočekávají náhradu.
Převážně se daří paběrkovat kedlubny, květáky, saláty, mrkve, cibule, brambory, zelí, jablka.
V roce 2019 se podařilo z polí a sadů zachránit 20,5 tun jídla, které putovalo do potravinových bank v České republice. To bylo nejvíc od začátku projektu.
Nasbíraná zelenina nebo ovoce se většinou přerozděluje přes potravinové banky do různých institucí, ve kterých se lidem dostane potravinové pomoci. Jedná se o azylové domy, dětské domovy, charity, organizace, které pravidelně vaří pro lidi v nouzi. Lidé a organizace dostanou zeleninu nebo ovoce zdarma.
Cílem paběrkování je záchrana jídla z polí a sadů. Iniciativa Paběrkování chce veřejnosti ukázat nehospodárnost, ke které dochází v důsledků přehnaných požadavků obchodních řetězců výhradně na estetický vzhled. Sami můžete vyvíjet tlak na řetězce a chtít si “křivou” zeleninu a ovoce koupit.
Iniciativa zároveň informuje zemědělce, že své přebytky můžou darovat potravinovým bankám a poskytnout tak čerstvé produkty potřebným lidem.
Paběrkování neřeší pouze problém plýtvání v zemědělství, ale rovněž díky němu dochází k budování komunit dobrovolníků, kterým tato problematika není lhostejná a napomáhá pocitu solidarity se sociálně znevýhodněnými skupinami lidí. Dobrovolníci mají dobrý pocit, když ví, že maminka může uvařit svým dětem polévku a nebo hlavní jídlo ze zeleniny, kterou by z různých důvodů nemohla koupit a přitom by zůstala ležet ladem na poli jako odpad.
Osobně se můžete zapojit jako dobrovolník do skupin v různých krajích nebo, pokud ve vašem kraji tyto skupiny nejsou a víte o zemědělcích, kteří by měli přebytky, můžete skupinu sami založit.
Brno a okolí - Paběrkování po brněnsku
Praha a okolí - DobroPolníci
Autorka Zuzka Waliczková je členkou iniciativy Paběrkování po brněnsku.
Projekt je finančně podpořen statutárním městem Brnem.
Fotogalerie:
