English Deutsch Facebook

TIP NA VÝLET: Černovický hájek a Rájecká tůň

Černovický hájek

Tam, kde bychom ho nejméně čekali, vedle Komárova a Černovic, obklopen polem, dálnicí a supermarketem se rozkládá krásný a divoký lužní les. Poskytuje útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů uprostřed člověkem podmaněné krajiny. Leží v prostoru, který nese starobylé jméno Ráječek, pocházející od dávného slovanského názvu „raj“, kterým byla označována poříční bahnitá místa. Díky Černovickému potoku je les vlhký a pomáhá zlepšovat mikroklima v okolí. Tato přírodní rezervace v sobě nese jedinečnou hodnotu pro přírodu, mikroklima i návštěvníky. Máte-li chuť navšívit tuto jedinečnou brněnskou divočinu a načerpat sílu přírody, doporučuje jarní procházku právě sem, koncem jara je totiž les nejkrásnější.

 

Ve stromovém patře převládá olše lepkavá, roztroušeně se vyskytuje jasan ztepilý, topol bílý, dub letní, vrba bílá a vzácný jilm vaz. Na jaře v podrostu září záplava bílých květů česneku medvědího (bohužel není dovoleno byliny v CHKO trhat), doplněná žlutými květy orseje jarního a blatouchu bahenního, nachovými či bílými hrozny květenství dymnivky duté. V roce 1984 sem bylo vysazeno několik trsů kriticky ohrožené bledule letní, přenesených z prostoru dolní Novomlýnské nádrže na Dyji. V létě jarní druhy mizí a v podrostu převládá kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, svízel přítula a ostružiník ježiník.

V korunách stromů hnízdí káně lesní, v dutinách doupných stromů strakapoud velký a žluna zelená. Na jaře se v lužním lese rozléhá flétnový hlas žluvy hajní a tlukot slavíka obecného. V některých zimách sem z Brna přilétají nocovat tisíce havranů polních. Z motýlů lze v létě spatřit batolce červeného i naši největší můru stužkonosku modrou. Jejich housenky se živí na topolech a vrbách.

 

Rájecká tůň 

Tato mělká tůň, ztracená uprostřed zemědělsky intenzivně využívaných polí, představuje jednu z posledních stop starých říčních ramen v někdejší nivě řeky Svitavy. 

 

Tůň lemuje hustý, typicky mokřadní porost. Dominuje zde vrba bílá, jilm vaz, javor babyka, olše lepkavá a dub letní. Pokud se rozhodnete prodrat se až k zastíněné hladině samotné tůně, určitě po cestě narazíte na některé druhy keřů, jako brslen evropský, svída krvavá, vrba jíva, bez černý nebo ptačí zob obecný. Na méně zastíněných úsecích naleznete  typickou mokřadní vegetaci, jako orobinec tenkolistý, kyprej vrbice, kosatec žlutý, šmel okoličnatý nebo přesličku bahenní.

Toto území dříve představovalo významnou lokalitu pro rozmnožování obojživelníků, vzhledem ke stále se zhoršující kvalitě vody a celkové degradaci území se zde dnes tito živočichové objevují jen vzácně. Keřové porosty na březích tvoří významné útočiště drobných pěvců. Bylo zde zjištěno hnízdění moudivláčka lužního, lejska šedého a slavíka obecného, zalétá sem i ledňáček říční. Do malého potůčku byla v minulosti vysazena drobná rybka koljuška tříostná. Jedná se o v ČR nepůvodní akvarijní druh, zajímavý svým teritoriálním chováním v období rozmnožování.


Popis cesty

Černovický hájek leží trochu zapomenut, neprochází jím žádná turistická značka ani pohodlná cesta (polní cesta vede krajem území). Koncem jara začíná být zarostlý, tedy hůře prostupný, může být i zaplaven vodou. Vydáte-li se na procházku do těchto končin, doporučujeme pevné boty.

Nejsnadnější přístup k hájku vede ze zastávky Ráječek u supermarketu Makro, jezdí sem autobusy č. 40 (z Bohunic, přes Hlavní nádraží, Komárov), 48 (Hlavní nádraží, Komárov) a 59 (Komárov). Vydáte se po polní cestě vedoucí kolem parkoviště a dálnice. Hájek budete mít po zhruba 400 m po pravé straně. Hájek je dlouhý přibližně 1 km. Pokud na začátku přírodní rezervace odbočíte podél Černovického potoka (proti proudu), dojdete k Rájecké tůni. 

K hájku lze dojít i z opačné strany ze zastávky Staré Černovice (bus 49, 47, 74), půjdete však necelý kilometr po silnici (směrem k dálnici).



Fotogalerie:
PR Černovický hájek (Mapy.cz)Černovický hájekČernovický hájekstrakapoud velký (foto: M. Hykel)Česnek medvědíbrslen evropskýRájecká tůň (foto: K. Petřivalská)slavík obecný (foto: L. Mráz)ledňáček říční