English Deutsch Facebook

Bosonožský hájek

V krajině od pradávna zemědělsky využívané zůstal nad sníženinou Žebětínského prolomu severně od Veselky zachován památný starobylý výmladkový les. Na jeho přírodovědnou hodnotu nejprve upozornili mykologové, kteří zde našli neuvěřitelných 347 druhů hub. Chráněné území, obklopené dnes poli a zahrádkářskou kolonií, bylo na ploše 46,88 ha vyhlášeno v roce 1985.

 

Skalní podloží tvoří magmatické horniny brněnského masívu, převážně granodiority. V době ledové se na středních a dolních částech závětrných východních a jihovýchodních svahů ukládaly větrem naváté spraše. Jejich mocnost dosahuje na úpatí svahů až 9 metrů. V navátých spraších a sprašových hlínách vznikl erozní činností unikátní stržový systém. Jeho rozsah je překvapivý – více než 250 strží sdružených do 55 dílčích povodí má celkovou délku 18,354 km. Strže jsou až 12 m hluboké.

 

zavřít zavřít

 střevíčník pantoflíček


Živá příroda

Ráz starobylého výmladkového lesa určují četné prastaré pařezy dubů (zimního a letního) a lip (malolisté i velkolisté) s výmladkovými kmeny, také dendrotelmy (dutiny na bázích kmenů naplněné vodou) a doupné stromy. Obdivuhodné jsou staré buky, rostoucí především v chladnějších a vlhčích stržích. Nejkrásnější je háj v máji, kdy se nad záplavou konvalinek rozléhá z korun stromů flétnový hlas žluvy hajní a kdy vybíhají mladé lišky z nor, vyhloubených v hlinitých svazích strží. V roce 2008 bylo na území rezervace zjištěno 284 druhů vyšších rostlin, z toho 41 ohrožených. K nejvzácnějším klenotům území patří orchidea střevíčník pantoflíček, nejkrásnější z osmi druhů vstavačovitých, které se zde vyskytují. Nejhojnější z nich je saprofytický hlístník hnízdák, rostoucí na tlejících zbytcích dřeva a opadu. Suché lodyhy zůstávají v lesním podrostu po celý rok.

 

Péče o PR Bosonožský hájek

V posledních letech se stav společenstev zlepšil, došlo k likvidaci akátu a k odstranění dřevin na lesní polance, která je pravidelně kosena. Obtížné bude najít způsob, jak účinně zabránit vandalismu terénních motorkářů, kteří jízdou na svých hlučných strojích narušují vegetaci i půdní povrch. Po jejich občasném řádění zůstávají na svazích strží trvale vyhloubené koleje.

 

Popis cesty

Do Bosonožského hájku se dostanete z Troubska a nově i ze Žebětína po vyasfaltované cestě mezi poli. Ze Starého Lískovce jezdí autobus č. 401 a č. 402 do Troubska – zastávka Veselka, vrátíte se kousek zpět na kruhový objezd a vydáte se na sever, a pak hned zabočíte doleva mezi domy. Půjdete po cestě mezi polem a zahrádkami. Na rozcestí u zahrádek se dáte doprava, pak doleva a zase doprava okolo zahrádek. Blízký les je Bosonožský hájek, hranici území vám prozradí červené pruhy na stromech.

 

text: Jaroslava Bučková a Antonín Buček
fotografie: Jaroslava Bučková, archiv Rezekvítku; mapa: Jihomoravský kraj

 



Fotogalerie: