Husice jsou podskupinou vrubozobých ptáků, která stojí na pomezí hus a kachen. Přirozeně, ale poměrně vzácně se u nás vyskytuje a někde i hnízdí pestrá husice liščí. Občas můžeme narazit na husici rezavou, jejíž přirozené rozšíření okrajově zasahuje i do jihovýchodní Evropy, většina evropských jedinců má však svůj původ v uprchlících z chovů. Třetím a dnes zřejmě nejpočetnějším zástupcem husic na našem území je husice nilská (Alopochen aegyptiaca). Ta přirozeně obývá velkou část Afriky převážně jižně od Sahary, ale podél Nilu vystupuje její areál až do Egypta. V 17. století byla vysazena ve Velké Británii, od roku 1967 hnízdí v Nizozemsku a od počátku 80. let v Německu. V naší přírodě byla poprvé zaznamenána v roce 1979 (pravděpodobně únik z chovu), další pozorování pocházejí až z 90. let a výraznější nárůst početnosti nastal především po roce 2006. První dvě potvrzená hnízdění proběhla v roce 2008 v jihozápadních Čechách, pravděpodobné hnízdění bylo hlášeno již v roce 2006 z Ostravy.
Husice nilské se vyskytují u vodních ploch a toků, za potravou zalétávají i na pole a louky. Hnízdí na zemi, v dutinách, nebo v hnízdech větších druhů ptáků na stromech. Během hnízdění, které může výjimečně započít již v zimě, jsou husice přísně teritoriální. Po vyhnízdění se pak některé shromažďují na pelichaništích. U nás bývá největší shromaždiště na Královéhradecku, kam se slétá více jak 200 husic.
Husice nilská je jedním ze šestice ptáků, kteří jsou součástí unijního seznamu invazních druhů. Husice bývají především v době hnízdění agresivní vůči ostatním vodním ptákům. Bylo však zaznamenáno i napadání dalších ptačích skupin a obsazování hnízd např. dravců. Rizikem může být i možné křížení s původními druhy vrubozobých, či přenos patogenů. Podobné problémy jako husice nilské způsobují i původně severoamerické bernešky velké (Branta canadensis). Také se vyznačují agresivním chováním během hnízdění a mohou se křížit s jinými druhy hus. U nás se s nimi zatím setkáme jen výjimečně, v severní a západní Evropě však existují početné populace. Do budoucna se tak dá počítat s jejich šířením i na našem území. Husice nilská je v ČR řazena mezi živočichy vyžadující regulaci a od roku 2022 může být lovena všemi myslivci s povolenkou od uživatele honitby.
Pro vyhodnocení vlivu tohoto invazního druhu na naši přírodu je potřeba dále sbírat co nejvíce informací. Při zadávání pozorování husic nilských do nálezových databází je tak nanejvýš vhodné do poznámek uvést všechny případné interakce s ostatními ptáky (např. agresivní, či naopak poklidné chování v hnízdní době). V Brně se s husicí nilskou na rozdíl od také nepůvodní kachničky mandarínské často nesetkáme. V minulosti byla pozorována na Svitavě a na Brněnské přehradě. Pravidelně se husice vyskytují a hnízdí např. u Lednice, Mutěnic či Náměště nad Oslavou.
Autorem textu i fotografií je Jirka Lojda, terénní pracovník Rezekvítku.
Fotogalerie:
