English Deutsch Facebook

One Earth, Shared Responsibility

V červenci a srpnu 2011 se za finanční podpory programu Evropské unie Mládež v akci uskutečnilo vyvrcholení jedenáctileté činnosti eko klubu Kvíčala – tábor One Earth, Shared Responsibility. Hlavním cílem projektu bylo seznámení se s ruskými vrstevníky se společnými zájmy, členy ekoklubu Altajské státní univerzity Sub divo (Pod volnou oblohou). Většinu programu třítýdenní akce zajišťovala česká strana za vydatné podpory místní neziskové organizace GBT (Great Baikal Trail), jejímž dlouhodobým cílem je trvale udržitelný rozvoj regionu prostřednictvím budování turistických stezek. 

 

Během tří týdnů strávených ve východní Sibiři u nejhlubšího jezera světa jsme měli možnost se seznámit s unikátním ekosystémem, rozdílnou kulturou, ekologickými problémy regionu, tradicemi původních burjatských obyvatel i místními aktéry – neziskovými organizacemi a správou Pribajkalského národního parku.

Po příletu a následné prohlídce sibiřského města Irkutsk se naše česko-ruská skupinka čítající 28 lidí odebrala stepí na západní břeh Bajkalu, kde jsme rozbili tábor. Čekalo nás 13 dní, během kterých jsme se seznámili s problémy místních neziskovek, které úzce souvisí s rozvojem občanské společnosti v Rusku. Vedle toho jsme dobrovolnicky pomáhali stavět stezku, diskutovali s ruskými studenty o trvale udržitelném rozvoji, místní Agendě 21, učili se o ekodomech, zkoušeli landart a spolu s ruskými přáteli pracovali na vlastních projektech podporujících trvale udržitelný život. Mezi vyvrcholení tábora patřilo setkání s šamanem a důchodci z vesnice Bolšoje Goloustnoje, kteří se rozhodli obnovit své burjatské tradice. Zajímavý byl blok o interpretaci místního dědictví, který pokračoval tvorbou geocachí seznamující turisty na trase s přírodními zajímavostmi Bajkalu. Následně byly kešky položeny na jedné z nejfrekventovanějších turistických tras okolo jezera (okolo 20 turistů/den) Listvjanka – Bolšoje Goloustnoje.

 

To už jsme ale byli na cestě na ostrov Olchon, nejčastější cíl turistů na jezeře velkém jako polovina Čecha a Moravy. V praxi jsme zde měli možnost vidět to, o čem jsme předtím debatovali se zástupcem ředitele Pribajkalského národního parku – divoký turismus, ježdění mimo cesty a především hory odpadků. Situace vyrazila dech i našim ruským kolegům z Barnaulu a byla námětem mnoha rozhovorů, stejně jako činnost administrativy národního parku. Při diskuzi se zástupci národního parku jsme zjistili, že dotace od státu jsou od letoška pětinásobně navýšené. Hodlají je bohužel využít hlavně k nákupu materiálních technologií. Otázkou zůstává, zda pořízení nových terénních aut a rychlých člunů je přesně to, co Bajkalský národní park opravdu potřebuje.

 

Další velkou kapitolou pobytu bylo seznámení se s životem a pohledem na svět našich ruských vrstevníků. Tato otázka by byla na samostatnou úvahu – stručně řečeno se životní horizonty studentů v ČR a v Rusku velmi výrazně liší. Teprve při konfrontaci s životní realitou těchto skvělých lidí jsme si uvědomili, jak obrovské množství příležitostí dává život v ČR jako součásti EU, jak samozřejmé věci jako cestování, fungující infrastruktura či legislativa mohou být jinde nenaplněným životním snem.

 

Musíme přiznat, že nás Bajkal uhranul: pohled na jezero nebyl nikdy stejný a představa, že se díváme na 19% tekoucí sladké vody světa se jednoduše vymyká lidskému chápání. Fascinující jsou i unikátní formy života v jezeře, které krásně přibližuje Limnologický institut v Listvjance. Východy slunce, stáda volně se potulujících krav a divokých koní, spolu s každodenním koupáním* v ledové pitné vodě udělaly spolu s poznáním našich ruských přátel tábor, na který se nezapomíná. Rusko v nás zanechalo dojem země plné rozporů – z jedné strany obrovský potenciál přírodních krás a bohatství, z té druhé smutná rezignovanost obyvatel a z našeho hlediska omezená schopnost zodpovědných institucí toto bohatství udržet a dále rozvíjet.

 

* Eufemismem „koupání“ označujeme několik desítek vteřin v šest stupňů ledové vodě.

 

Řekli o akci:

 

Ani po týdnu jsem na jezeře neviděla nic fantastického, ale když jsme začali pracovat na textech k interpretaci, pochopila jsem, že to je přírodní unikát světa. K pochopení je potřeba jít pod povrch viditelného, třeba pomocí ponorky v Limnologickém institutu.“ Hana, ČR

 

Když jsem přijela domů, spala jsem 3 noci venku... ten tábor byl mým největším životním zážitkem. Nedokážete si představit, jak mi chybíte, přátelé.“ Julia, Rusko

 

Na programu o ekodomech jsem si řekla, že bych chtěla taky takový.“ Irina, Rusko

 

Myslel jsem, že jsem objevil lásku na celý život – kvas. Náš vztah ochladl poté, co jsem ochutnal kvasovou polévku okroška.“ Jonáš, ČR

 

U vás jsou pivní lázně? Kecáte nebo jste šílenci.“ Olga, Rusko

 



Fotogalerie: