Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

KomuNika - Blýská se na dobré časy?

Od 1. ledna byl novelizován náš oblíbený zákon o ochraně přírody a krajiny. Změny nastaly díky tak zvané „invazní novele“. Kromě problému nepůvodních organismů řeší nově zákon i řízené vypalování. Právě tato dvě témata bych chtěl trošku rozvést.


Po mnoha a mnoha letech více či méně nelegálního boje byla do české legislativy implementována problematika invazních druhů. Konečně bude možnost systémově řešit výskyt těch nejvíce nebezpečných druhů, které ohrožují nejen biodiverzitu, ale i lidské zdraví a peněženky. Například bude probíhat monitoring invazí, bude více hlídáno nebezpečí dovážení cizokrajných druhů, vlastníci pozemků budou mít povinnost provádět opatření na regulaci nepůvodních druhů.


A kteréže jsou ty nejhorší druhy? Shrnuty jsou v unijním seznamu invazních, nepůvodních druhů s výrazným dopadem EU. Seznam obsahuje 23 suchozemských (v ČR 5 druhů) a 13 vodních druhů rostlin (2), osm zástupců bezobratlých (4), čtyři druhy ryb (2), obojživelníky zastupují 2 druhy (1), ptáků je v seznamu pět (1) a savců jedenáct (4). Summa summarum jde o 58 druhů, ČR se týká výskyt 19 druhů. Jmenujme jen namátkou ty, s kterými se potkáme u nás: klejicha hedvábná, bolševník velkolepý, pajasan žláznatý, sršeň asijská, želva nádherná či mýval severní.


Řízené vypalování je v zákoně ukryto, ale bedlivému čtenáři zákonů a detektivek tato zásadní pasáž bezesporu neunikne zraku: Je-li to z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště, zvláště chráněná území nebo v rámci provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence nezbytné, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět vypalování porostů. Při vypalování jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky.


Vypalování je důležité v různých typech biotopů. Některá stanoviště (xerotermní trávníky, písčiny, lesostepní bory nebo vřesoviště) jsou evolučně závislé na ohni; některé dokonce existenčně. Požár v krajině byl v minulosti stejně potřebným nástrojem, jako je kosa, koza nebo pluh. Vypálením plochy dojde k efektivnímu odstranění stařiny, popelem se půda obohatí o fosfor a alkálie, vznikají raná
vývojová stádia bez vegetace, která miluje řada druhů, například májka obecná; mimochodem náš milý koniklec se chová jako slabý pyrofyt.


Invazní novela přináší další změny – ať už pozitivní nebo naopak změny, které mohou prodloužit některé procesy. Novinky v zákoně vítám spíše kladně a věřím, že se ochraně přírody blýská na lepší časy. Invazní druhy jsou zásadní problém, který byl vyhodnocen jako páté nejhorší ohrožení biodiverzity. Proto bylo na čase toto začít řešit. Vypalování nebylo možné jen tak dělat; pokud se něco takové provedlo, musel se vyřešit stoh různých povolení nebo se platily sankce. V neposlední řadě je implementace těchto opatření potvrzením, že paradoxní ochrana přírody má své opodstatnění. Nachystejte plamenomety, louče, hasičáky, vrtačky, mačety a Roundup, na snídani jsme zpátky ;).

 

O autorovi: Vilém Jurek je již řadu let vedoucím úseku Péče o Přírodu Rezekvítku. Rukama mu prošly desítky hektarů moravských stepí a stovky stromů. Potkáte ho v kanceláři, v terénu, na nějaké komisi či pracovní skupině. 


Fotogalerie: